| Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
|
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
|
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
||||
2009-10-02
Třebíč - Borovinský most
Kienova houpačka
Účast: Dvořák Štěpán, Vlček Leoš, Sedláková Aneta, Kašpárek Zdeněk, Straus David
Opět další skákání z Borovinského mostu v Třebíči. Tentokrát jsem vše chystal sám pro pár přátel z Vodní záchranné služby. Počasí se nám trochu ochladilo, ale jinak vyšlo nádherně. Celý systém jsem připravil stejně jako při minulých akcích tak, že jsme skákali skoky příčné kombinované s podélnými. Všechny skoky jsme skákali pouze "po nohách za sedák" a úplně z vrchní traverzy, tedy až na jednu výjimku. Zloději tentokrát nedorazili, takže mi materiál zůstal beze ztráty.
Článek
Je pátek ráno kolem deváté hodiny a právě přijíždím domů z práce. Když uklidím všechny věci a převleču se, beru telefon a píši Sedlákové Anetě, jestli to dnešní skákání z mostu, na kterém jsme se domlouvali, platí. Trochu se zpožděním odpovídá, že ano, ale ne od dvanácti hodin, jak bylo domluvené, ale až od půl třetí. To mám ještě dost času, proto si na druhou hodinu objednávám oběd z pizzerie Laguna a jdu se zatím proběhnout. Z běhu se vracím před druhou hodinou, vykoupu se a po snězení oběda, vyrážím s materiálem na kole k mostu. Když po půl třetí dojíždím pod most, zatím zde nikdo není. Kolo nechávám pod mostem a vybíhám nahoru. Nahoře nečekám ani minutu a přichází Kašpárek Zdeněk se svojí přítelkyní. V tu samou chvíli se pod mostem objevuje i Aneta. Jako obvykle se zavěšuji pod most a chystám celý systém. Zdeněk, který je nahoře mi postupně podává potřebné věci. Když vše přichystáme a odzkoušíme, odcházíme na druhou stranu mostu. První překážka pro nové skokany představuje už jenom cesta na druhou stranu, při které se musí prolézt vnitřkem mostu. Když se konečně po pár minutách dostáváme na druhou stranu a spouštíme dolů vytahovací lanko, zjišťujeme, že hlavní lana jsou moc krátká a Aneta je dole nemůže spojit s vytahovacím lankem. Běžím proto zpět a hlavní lana prodlužuji. Když se vrátím zase za ostatními, mají už hlavní lana vytažená nahoře, takže začínáme skákat.
Domluvíme se, že první skok zkusí Aneta, ale protože si všichni musí jít odskočit, tak aby se to zbytečně neprodlužovalo, tak jdu první já. Než se ostatní vrátí, už jsem připravený ke skoku. Vylézám na vrchní traverzu a skáču "po nohách za sedák". Když se v průběhu letu rozhlížím kolem sebe, vidím, že mám docela velké publikum. Po návratu nahoru, přichází Leoš, který mi psal, že se staví jen na jeden skok. Dávám druhý sedací úvazek Anetě a připevňuji ji k hlavním lanům. Potom všem ukazuji, jak správně odemknout kyblík a následně slanit dolů. Když je to všem jasné, Aneta přelézá zábradlí na druhou stranu a připravuje se ke skoku. Já mezitím vylézám o trochu výš, abych mohl fotit. Ještě než stačím pořádně zaostřit, skáče s křikem dolů. Chvíli se houpe pod mostem a potom vyhazuje zbytek hlavních lan z batohu. Odemknout kyblík se jí ale nedaří, takže pomalu slaňuje přes zamknutý. Mezitím přichází Straus David, kamarád Anety, který nám oznamuje, že jeho kamarád si při prolézání mostu, rozbil hlavu, takže musel jet do nemocnice. Protože se tam zvládl dopravit sám, nijak nás to neomezuje a skáčeme dál. Další na řadě je Leoš, který už je připravený, protože si donesl vlastní sedací úvazek. Vylézá stejně jako já na vrchní traverzu a skáče ukázkový skok "po nohách za sedák". Když se potom vrátí zpět nahoru, rozloučí se a odchází, protože má třídní sraz.
Když se Aneta vrátí nahoru, předá věci Zdeňkovi, který se začne připravovat. Zdeněk potom leze rovnou na vrchní traverzu a začíná se odhodlávat ke skoku. Když tam tak stojí a kouká dolů je krásně vidět, jak mu mizí úsměv z tváře. To mu ale nijak nevadí a po chvilce skáče "po nohách za sedák". Stejně jako u minulých nováčků je při volném pádu zticha a až na druhé straně zařve. Když se po pár minutách vrací zpět, už má úsměv od ucha k uchu. Ptám se Davida, jestli si chce taky skočit. Prý že je to jeho sen. Takže mu dávám svůj sedací úvazek a potom mu vysvětluji, jak se po dohoupání dostat dolů na zem. Stejně jako Zdeněk před ním, vylézá i on rovnou na vrchní traverzu, ze které po chvíli skáče "po nohách za sedák". Hned po jeho skoku nás Zdeněk s přítelkyní opustí, protože musí stihnout trénink. Než se David vrátí nahoru, přemlouvám Anetu, aby šla ještě jednou. Nedaří se, takže jsem na řadě opět já. Skáču stejně jako před tím z vrchní traverzy "po nohách za sedák" jen s delším průvěsem. Když se potom vrátím zpět nahoru, skáču hned ještě jednou stejným způsobem jen s ještě delším průvěsem, takže mi dole k lampě zbývá asi jen tři metry. Čas se nachýlil, proto začínáme uklízet. David právě odešel, takže zůstáváme jen dva, já a Aneta. Když dojdu zpět nahoru, vše balíme a přecházíme na druhou stranu, kde rušíme celý systém. Protože kolo mám dole pod mostem, tak hlavní lana spouštíme dolů na zem, kam následně scházíme po stráni. Hlavní lana pořádně vyklepeme a potom nacpeme do krosny. Zhruba za půl hodiny nám začíná trénink na bazéně, takže Aneta tam jde rovnou a mě ještě před tím čeká cesta domů, kde musím vše uklidit.
Při tomto skákání se neudálo nic zvláštního. Všichni nový skokani si jednou skočili a všem se to líbilo. Jedna věc mě ale překvapila. Nikomu z nich netrvalo odhodlat se ke skoku nijak dlouho a všichni skočili téměř okamžitě. Oproti minulé akce jsme žádné materiální ztráty neutrpěli, tak doufám, že už to tak zůstane napořád. Vzhledem k tomu, že letošní podzimní počasí je přívětivé, předpokládám, že letos ještě pár akcí na mostě proběhne.
Fotky: 17x
| SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |