Proběhlé akce
BabyLezení Třebíč
2 komentářeJste roBOT
2009-10-07 09:10:142017-09-28 19:46:20

2009-10-03
Lhánice - Baby
Lezení

zobrazit článek zobrazit fotky zpět na seznam

Účast: Dvořák Štěpán, Zavřel Jakub, Roubal Tomáš

Po dlouhé sérii skákání z mostu přišla změna: celodenní lezení na skalách Baby u Lhánic. Na toto lezení jsem byl již delší dobu domluvený s přáteli z Prahy, kteří s námi byli už i skákat z mostu někdy na konci jara tohoto roku. Přes oběd jsme jeli autem za obec Lhánice, odkud jsme pokračovali pěšky až ke skalám. První polovinu odpoledne jsme strávili lezením na Malé Babě. V druhé části jsme se přesunuli níže pod Velkou Babu, kde jsme každý vylezli jižní 25 m vysokou stěnu. I když už byl říjen, tak počasí vyšlo nádherně slunečné s teplotou kolem 25 stupňů. Po dlouhé době jsme si zase pořádně zalezli a zdolali jsme vše, co jsme zdolat chtěli.

Článek

nahoru na popis zobrazit fotky zpět na seznam

2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení

Sedím u svého notebooku a hledám nějaké informace o antivirových programech na internetu, když v tom začne zvonit mobil. Už je to tady. Roubal Tomáš mě prozvání, že se dostali autem do Jihlavy. To znamená, že mám ještě kolem tři čtvrtě hodiny času, než dorazí ke mně domů. Rychle běžím do obchodu a kupuji si nějaké jídlo na celé odpoledne. Když se potom vrátím domů a dám si do mikrovlnné trouby ohřát párky, začne zvonit domovní zvonek. "Sakra, zase jsem to nestihl!" Otevřu dveře a tam stojí Zavřel Jakub, se kterým už jsem se neviděl téměř půl roku. Protože předchozí den jsem byl skákat z mostu a materiál jsem nestihl ještě uklidit, vyndám z krosny jen nepotřebné věci a naopak doplním o věci potřebné. Další batoh s lany dám Jakubovi, který ho odnáší zpět do auta. Já jdu ještě rychle sníst párky. Potom beru připravenou krosnu a utíkám za nimi dolů k autu, kde už na mě čeká Jakub i Tomáš. Kolem půl dvanácté konečně vyrážíme směr Baby. V průběhu cesty si povídáme, co je u koho nového a já jim potom vysvětluji nový systém při našem skákání z mostu. To je určitě zaujalo, protože mají v plánu někdy na jaře opět přijet do Třebíče a párkrát si skočit z Borovinského mostu. Za necelou hodinu projíždíme obcí Lhánice. Pokračujme dál a zastavujeme až v hloubi lesa, odkud je to k Babám nejkratší cesta. Auto necháváme v lese, bereme batohy a jdeme pěšky dál. Po chvíli přicházíme na kraj obří stráně. Skály se nacházejí až dole u řeky, takže se snažíme dostat dolů. Chvíli hledáme cestu, která by nás tam měla dovézt, ale bez úspěchu, takže jdeme naslepo směrem dolů. Po chvíli klouzání v hlíně a přeskakování kamenů přicházíme ke skále Malá Baba, která je naším prvním cílem. Hned na začátek nás tu uvítá nějaké místní psisko, které na nás chvíli štěká a pak mizí.

2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení

V prudké stráni najdeme malou rovinu, kde odložíme všechny věci. Začneme se převlékat a potom vytáhneme všechen lezecký matriál. Přesně o půl jedné jdeme na naší první cestu. Protože z nás tří jsem nejzkušenější lezec, začínám lézt jako prvolezec a zespoda mě jistí Jakub. Protože celé léto jsem chodil na bouldering kousek od mého bytu, mám prsty celkem dobře procvičené a bez větších obtíží cvakám všechny expresky. Od minulého roku kdy jsem tu byl naposledy, se nic nezměnilo, takže poslední skoba je opět zhruba v půlce skály a zbytek tedy musím lézt téměř bez jištění. Nahoře si chvíli užívám nádherného výhledu a potom vytvářím kotvící bod, abychom mohli dále lézt už jen s horním jištěním. Následně slaňuji dolů, kde už se připravuje Jakub. Ten se přiváže k lanu a začne lézt. Já sám se ujímám jištění. Jakub si volí stejnou cestu jako já. Leze mu to celkem dobře, jen si občas dává přestávku zavěšený v odsedačce. Nahoře si taky chvíli užívá rozhled a následně ho spouštím zpět za zem. Jako poslední jde lézt Tomáš. Přiváže se k lanu a chytá se prvních chytů. Jištění se opět ujímá Jakub. Tomáš už je na tom s lezením viditelně hůře než Jakub, protože se nemůže dostat přes těžší začátek a pořád padá. Zkouší nalézat ze všech možných míst, ale vždy to dopadne tak, že přetraverzuje někam bokem a spadne. Tohle vypadá na dlouho, tak využívám volné chvíle a jdu se mezitím najíst. Když asi po dvaceti minutách Tomáš zjišťuje, že nevylezl ani metr, vzdává to a jde si odpočinout.

2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení

Opět jsem na řadě já. Přivazuji se k lanu a jdu s horním jištěním vylézt pravou stranu, která začíná velkou trhlinou. Začátek je celkem lehký, ale pak se najednou zmenší chyty a obtížnost vzroste. Překonám pár zapeklitých míst, při kterých už se začínám i potit a pochvíli opět stanu na vrcholu. Následuje spuštění dolů a lézt jde Jakub. Jištění si tentokrát bere na starosti Tomáš. Jakub si volí stejnou cestu jako předtím, aby si vyzkoušel, jestli jí vyleze rychleji. Protože už ví, kde jsou jaké chyty, leze opravdu rychleji. Když ho Tomáš spustí zpět dolů, jdu lézt zase já. Tentokrát začínám lézt z levé strany. Jsou zde samé velké chyty, takže jsem nahoře během chvilky. Potom se nechám spustit dolů a o další výstup se jde pokusit Tomáš. Jakub ho jistí a já si beru na starosti focení. Po předchozím neúspěšném pokusu začíná Tomáš lézt z levé strany. To se ukazuje jako dobrá volba, protože během chvilky překonává první metr. Potom pokračuje vzhůru stále po levé straně a po chvíli konečně vylézá až na vršek. Když si ho přiblížím foťákem, je vidět, že z toho má opravdu radost. Po spuštění dolů se Jakub se mnou domlouvá, že by si rád vyzkoušel slaňování. Vysvětluji mu, že si zkusí slanit potom, co vyleze nahoru. Cvakám si na sebe tedy pár karabin, kyblík, pomocnou smyci, foťák a lezu nahoru. Jakub mě zatím zespoda jistí. Nahoru vylézám opět po pravé těžší cestě. Když se dostanu nahoru, připevním se pomocnou smycí ke skobě. Následně se odvazuji z lana a to pouštím zpět dolů. Nyní jde lézt Jakub a jistí ho Tomáš. Jak leze nahoru, pořizuji z vršku pár snímků. Když se dostane až nahoru, vyfotíme se navzájem na samém vrcholku a poté jdeme na slaňování. Pomocí kyblíku se připevním k lanu a názorně Jakubovi ukazuji, jak bude slaňovat. Potom mu předám kyblík a nechám ho slanit dolů. Protože slaňuje po dvojitém laně, jde mu to docela pomalu. Když se dostane dolů, ruším nahoře kotvící bod. Všechen materiál si připínám na sedací úvazek a jdu slanit dolů. Abych potom zespoda mohl lano stáhnout dolů, musím slaňovat také po dvojitém laně. To je celkem normální postup, jak se dostat i s lanem zpět dolů. Ovšem nahoře mám lano jen jednou obtočené okolo krátké ocelové tyče, která je svisle zatlučena ve skále. Protože od konce tyče je asi jen jeden centimetr, musím slaňovat opravdu plynule, aby z ní náhodou nespadlo. A protože jsem stále tady, vyšlo to. Při balení matriálu zjišťuji, že mi chybí jedna černá plochá smyce. Mám tušení, že jsem ji asi nechal nahoře, proto po pravém boku skály vylézám bez jištění zpět nahoru. Když tam vylezu, nikde ji nemůžu najít. Po chvíli na mě křikne Tomáš, že byla spadlá pod batohem, takže zase slézám dolů. Následně narychlo dobalíme matriál a přesně o půl čtvrté se přesouváme k Velké Babě.

2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení

Velkou babu obcházíme kolem východní stěny, kterou jsem naposledy lezl minulý rok a zastavujeme až úplně dole. Tam potkáme dvojice lezců, kteří se také právě přesouvají na jinou cestu. Po krátké domluvě jsme rozhodnuti, že polezeme jednu z jižních cest. Se vším matriálem se tedy škrábeme ke skále. Zespoda vypadá tato stěna opravdu masivně. Vybalujeme všechen matriál a na první cestu se chystám já. Protože netuším, kolik skob po cestě potkám, beru si pro jistu všech deset, co mám. Pořádně si prohlížím nástup a zjišťuji, že první dvě skoby jsou od sebe pěkně daleko. Když mezi nimi spadnu, pravděpodobně to bude až na zem. Posilňuji se ještě naposledy pomerančovým džusem a vyrážím vzhůru. Tomáš si bere na starost focení a Jakub mě opět jistí. Začátek je tedy pěkně těžký. Docela i přemýšlím, jestli nepůjdeme zkusit jinou cestu. Naštěstí ale těžkou část překonávám a po chvíli lezení se zastavuji na plošině nad třetí skobou. Odtud se mi odkrývá ještě lepší výhled na celý masiv. Začínám mít docela strach, aby mě vůbec těch sedm zbývajících expresek stačilo. Až dojdou, tak to budu řešit. Teď jich mám dost, tak lezu dál. Vždy se podívám, kde je následující skoba a pomalu k ní vylézám. Když se občas otočím a podívám dolů, přeběhne mi z té výšky mráz po zádech. Naštěstí téměř u každé skoby jsou velice dobré chyty pro ruce nebo nohy, takže se cvakáním expresek a následně i lana zbytečně neunavuji. Díra pode mnou se zvětšuje, expresky u pasu ubývají a zbývající stěna naštěstí taky. Po čtvrt hodiny stálého lezení konečně vylézám k poslední skobě, do které svakám předposlední expresku. Takže nakonec vyšly. Vylézám úplně nahoru a rozhlížím se, kam jsem to vlastně vylezl. Zjišťuji, že jsem vylezl stěnu, kterou naposledy lezl bratranec delphi, když jsme tu byli minulý rok na jaře. Teď mám opravdu dobrý pocit. Poprvé v životě jsem vylezl skálu vysokou 25 m jako prvolezec.

2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení

Vracím se zpátky k poslední skobě a připevňuji se k ní pomocí ploché smyce. Do skoby ještě připnu kyblík na jištění a protáhnu jím lano. Odvážu se z konce lana a křiknu dolů na Jakuba, že jistím, takže může začít lézt. Úplně dolů není vidět, takže nějakou chvíli nevidím, jak se mu daří překonávat těžký začátek. Ale protože po chvíli už stojí na první plošině, tak to musel zvládnout. Chvíli si odpočine a pokračuje dále. U každé skoby si na chvíli odpočine, odcvakne lano a expresku si cvakne k sedacímu úvazku. Sem tam se u nějaké na chvíli zavěsí do odsedačky, aby si uvolnil ruce. Zhruba po dvaceti minutách vylézá až ke mně. Oba dva potom vylézáme úplně až nahoru a vyfotíme pár fotek foťákem, který sem Jakub dotáhl. Já si kvůli fotkám narychlo vylézám úplně až na samotnou špici Velké Baby. Nahoru to šlo dobře, ale dolu to jde pěkně těžko, protože nevidím, kam dám nohy. Nakonec se v pořádku vracím k Jakubovi. Lano vytáhneme nahoru, protáhneme dvěma skobami a oba konce spustíme zpět dolů. Jakub se k oběma pramenům připevní pomocí kyblíku a začne slaňovat dolů. Protože skoby jsou výš, než 25 m vysoko, lana nedosáhnou až úplně dolů. Jakub se proto zastavuje na poslední plošině a vytahuje jeden pramen lana z kyblíku. Já mu nahoře druhý konec prodlužuji a druhý pevně chytnu do rukou. Na tom delším nyní Jakub slaňuje až úplně dolů.

2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení

Protože Tomáš chce také zkusit vylézt tuto cestu, slézám k poslední skobě a opět vytvářím kotvící bod pro horní jištění. Tomáš se dole přiváže k lanu a začne lézt. Jako obvykle si našel lehčí nástup, takže začal lézt z levé strany. Během chvíle se dostává na první plošinu, kde na chvíli odpočívá a potom pokračuje vzhůru. Protože nemusí kopírovat cestu lana přes expresky, leze trochu jinou cestu než mi před tím. Jak vyhledává vhodnou cestu, kličkuje po skále jako zajíc. Nakonec ale i on vylézá až na vršek skály vysoké 25 m. Protože už je před šestou hodinou večer, slunko zalezlo za kopec a začíná se ochlazovat, nijak se nahoře nezdržuje a já ho začínám spouštět dolů. Když se dole odepne, tak si lano vytáhnu nahoru, protáhnu ho skobou a spustím oba konce zpět dolů. Protože používám jinou skobu než před tím Jakub, vychází mě lana až úplně dolů. Připevním se pomocí kyblíku k oběma pramenům a začnu slaňovat. Když se v průběhu slaňován dívám, jak visím jen na jedné skobě, opět začínám cítit mrazení v zádech. Lano opravdu vychází přesně, protože ke kontaktu se zemí mu chybí asi půl metru. První co dole dělám je, že si obouvám normální boty, protože po dvou hodinách nonstop obutý v lezečkách už skoro necítím chodidla. Potom stahuji lano, které dám Tomášovi a ten ho jde s Jakubem vyklepat dolů na louku. Já se mezitím převlékám a rovnám všechen materiál do krosny. Když mám vše uklizené, jdu za ostatními na Louku. Lano už mají vyklepané a dokonce i smotané, takže ho jen uklízím do batohu. Naposledy se podíváme na Velkou Babu, rozloučíme se druhou dvojicí lezců a vyrážíme k autu.

2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení

Jakub vyráží první a začíná šplhat po stráni nahoru. Ovšem po špatné straně skály, protože nezná cestu. Když ho dojdu, tak už je pozdě se vracet, a proto pokračujeme touto cestou. Ona to vlastně žádná cesta není, protože se škrábeme po čtyřech po prudké stráni. Po každých dvou krocích nám to o jeden ujede zpět, takže se pohybuje téměř šnečím tempem. Když mě to přestane bavit, odbočím doleva a vylézám na hřebem tvořený skálami. Zde už je zem tvrdá, takže to pod nohama neujíždí. Po dalším skákání po kamenech procházím okolo stromu s dírou, kde ještě minulý rok sídlily vosy. Dnes už to je mrtvé. Od stromu je to nahoru už jen kousek. Nahoře vyjdeme na cestu a hledáme odbočku k autu. Na druhý pokus jsme zvolili správně, a proto během chvíli přicházíme k autu. Do kufru narovnáme všechny věci a dojíme poslední zbytky jídla. Sedáme do auta a vyrážíme do Třebíče. Oproti cestě sem, kdy jsme jeli okolo letiště u Náměště, teď jedem druhou stranou okolo jaderné elektrárny Dukovany. Pohled na chladící věže proti západu slunce je opravdu zajímavý a hned nám připomněl jednu známou hru S.T.A.L.K.E.R. V Třebíči ještě zastavujeme u InterSparu, kde si nakupuji jídlo na příští den, protože brzy ráno musím jet do práce, kde budu tři dny nonstop. Ke mně domů dojíždíme přesně v osm hodin večer. Jakub s Tomášem mi pomohou donést všechny moje věci do bytu a potom ještě rychle provedeme výměnu fotek. S oběma se domluvím na příští skákání z mostu někdy na příští rok z jara a nakonec se s nimi rozloučím a oni vyrazí domů směr Praha.

2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení

Než přišel den, kdy jsme jeli lézt, měl jsem největší strach, aby nebyla zima nebo dokonce nepršelo. Nejen že se mé obavy nepotvrdili, ale spíše nastal pravý opak. Počasí bylo nádherné, celou dobu bylo téměř jasno a teploty se vyšplhaly až k 25 stupňům. Po dlouhé době jsem se viděl s mými přáteli z Prahy, kteří se pomalu stahávají našimi VIP "zákazníky". Lezení jsme zahájili na Malé Babě, kde jsme se rozlezli na několika cestách. V druhé části odpoledne jsme se přesunuli na Velkou Babu, kde jsme všichni tři vylezli stěnu vysokou 25 m. To je zároveň moje nejdelší cesta vylezená jako prvolezec. Škoda jen že už je podzim a na další lezení musíme kvůli počasí čekat až do jara. Kdybych mohl, hned bych jel znova. Hold si budeme muset zkrátit čekání skákáním z mostu, při kterém nám zima moc nevadí.

Fotky: 137x

nahoru na popis zobrazit článek zpět na seznam

1 - 20
1 2 3 4 5 6 7
137

2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení 2009-10-03 - Lhánice - Baby - Lezení
1 - 20
1 2 3 4 5 6 7
137

nahoru na popis zobrazit článek zobrazit fotky zpět na seznam
BabyLezení Třebíč
2 komentářeJste roBOT
Komentáře
0 z 30 znaků
Adresa pro odpovědi
Adresa vašich stránek
Pro rychlejší formátování nejprve označte nějaký text
TAGy: Vypnuté • BBCode: Zapnuté • URL: Vypnuté
0 z 5 000 znaků • 0 z 20 řádků • 0 z 10 smajlíků • Nejdelší slovo: 0 z 50 znaků
Byl jste označen za roBOTa a máte zablokované vkládání komentářů
Kontaktujte nás, pokud si myslíte, že došlo k chybě

Jakub

2009-10-08 12:50:022016-09-08 11:26:59
Tak jsem si přečetl další článek a měl jsi pravdu, tvé články jsou hodně jiné než ty které jsem před půl rokem našel v historii Co se lezení týče, tak nelze říct víc než díky za lezení, ale hlavně za zkušenosti, již jsem koukal na lezce.cz a našel si nějaké cesty v Srbsku blízko Karlštejna...takže teď jen koupit presky a na jaře vyrazit Počítám s jarním skákáním, ozvu se...zatím čau' ;)
Dvořák Štěpán
Zobrazit profil člena: Dvořák Štěpán
2009-10-08 12:54:322016-09-08 11:26:59
Až budeš kupovat expresky, tak si vzpomeň, jak jsem vám ukazoval ty dvoje rozdílné od Singing Rocku. Myslím, že v tomhle případě hmotnost vítězí.
SiteMapDvořák Štěpán 2007 - 2024