| Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
|
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
|
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
||||
2011-04-03
Lhánice - Baby - Velká Baba
Lezení
Účast: Dvořák Štěpán, Vlček Leoš, Huml Jiří
Lezení o prvním dubnovém víkendu na Velké Babě. Protože v neděli ráno jsme si přivstali, na cestu už jsme vyrazili po osmé hodině ráno. Při cestě k Velké Babě jsme zůstali na její východní straně a vylezli první dvě cesty. Leoš na prvolezce nejprve vylezl Břeťovu cestu a já po té Zahrádky. Další naše kroky směřovali více dolů k hlavní jižní stěně, kde už lezlo asi dalších pět skupin lezců. Zde jsem na prvolezce vylezl nejlehčí, ale nejdelší cestu Černý komín až na samotný vrchol Velké Baby. Po přesunutí na jihovýchodní stěnu, Leoš vylezl na prvního Přepadovou cestu. A jako poslední cestu opět na prvního vylezl Leoš Vaškovu cestu. Po sbalení věcí, jsme se ještě najedli a poté už vyrazili a autu a následně domů.
Článek
Protože ráno jsme vyrazili už kolem osmé hodiny, Lhánicemi projíždíme kolem deváté. Tentokrát už si Leoš nechce špinit auto cestou pře pole, takže zastavujeme před lesem. Vezme si všechny věci a vyrazíme ke skalám přímo přes les. Máme štěstí a odbočku strefujeme úplně přesně. Po chvíli už sbíháme kolem Malé Baby a zastavujeme až na východní straně Velké Baby. Protože jsme tu celkem brzy, svítí zde slunce a stěna je krásně vyhřátá. Zůstáváme tedy zde a připravujeme se na lezení. Mezitím se nahoře na skále objevuje starší chlap, který si shodí lano dolů, slaní a poté leze zpět nahoru a jistí se sám pomocí hrudního blokantu. Celkem dobrý způsob lezení, když s vámi nechce nikdo jít. My jsme naštěstí tři, takže můžeme začít klasicky zespoda. Než se konečně připravíme a dohodneme, kdo půjde první, uběhne skoro hodina.
Po dohodě vyráží první Leoš po stejné cestě, jako chvíli před ním lezl onen muž. Dole ho jistí Jirka a já mezitím běhám kolem a snažím se pořídit pár dobrých fotek. Když se po pár menších problémech dostává Leoš až nahoru, jdu se připravit já. Po chvíli na mě křikne, že jistí a já se také vydávám vzhůru. Protože jsem jištěn z vrchu, nemusím se starat o postupové jištění, a proto jsme během chvíle nahoře. Zde přebírám jištění a dávám povel Jirkovi, že může začít lézt. Protože z vrchu není dolů vůbec vidět, nemůžu se na něj dívat, jak mu to jde. Sedím tedy na kamenu a dobírám lano do té doby, než vyleze nahoru. Po zrušení jištění, protahujeme lano dvěma borháky a postupně slaňujeme zpět dolů.
Další cestu volíme hned kousek vpravo od té předchozí. Nyní začínám lézt první já. Vzpomínám si, že když jsme na Baby v roce 2008 přijeli podruhé, byla tohle úplně první cesta, kterou jsme lezli na prvolezce. První polovina jde celkem dobře, ale pak se dostávám do míst, kde jsem měl problém i před třemi roky a zastavuji. Po dvou neúspěšných pokusech si na chvíli odsedávám do lana, abych nabral trochu síly. Po odpočinku to zkouším znova a konečně se mi podaří překonat tento těžký úsek, kde jsou jen samé malé svislé výstupky. Když se nakonec vyškrábu až nahoru, vytvářím kotvící bod kolem malé břízky. Když je vše připraveno, odvážu se od lana a křiknu na Jirku, že může lézt. Z tohoto místa už mám dobrý výhled, takže občas vytáhnu foťák a lezce pod sebou vyfotím. Když se Jirka dostane až ke mně, zajišťuje se také ke stromu a čeká, než ještě odjistím Leoše. Ten u nás ale nezastavuje a vylézá až k borhákům nahoře, aby jimi mohl provléknout lano a my mohli následně opět slanit. Když má hotovo, slaní nejprve Jirka a po něm i my dva. Protože slunko už se přesunulo, začíná zde být stín, a proto balíme věci a přesouváme pod jižní stěnu.
Zespoda vidíme, že díky velkému množství lidí, nemáme na výběr z moc cest. Vlastně je volná jen jedna a to cesta přímo na vrchol. Jako obvykle ji začínám lézt na prvolezce já. Cesta je celkově hodně lehká, ale zase je tu nedostatek borháků, takže musím dávat pozor, abych nespadl. Nejzákeřnější úsek je úplný konec, kdy musím od posledního borháku vylézt téměř 10 metrů až na vrchol. Naštěstí všechny chyty vydržely, takže se dostávám až nahoru. Zde vytvářím jištění a postupně odjišťuji Leoše i Jirku. Po menším odpočinku, slaňujme zpět dolů. Zde se občerstvíme a přesouváme se k jihovýchodní části.
Teď zase leze první Leoš. Těžký úsek přes převis oblézá bokem a nahoře vytváří pomocí expresek improvizovanou kladku, abychom se mohli nadále lézt s horním jištěním. Když má hotovo, slaní dolů. Nyní jde na řadu Jirka a zkouší lézt přímo přes převis. Ten je ovšem nad jeho síly, takže to po pár pokusech vzdává. Když ho spustím zpět dolů, převážu se a zkouším překonat převis pro změnu já. Po pár neúspěšných pokusech si musím odsednout do lana, abych si odpočinul. Když se mi uvolní ruce, konečně se přes převis obtížně dostanu. Ovšem i tak nemám vyhráno, protože přímo nad převisem je jen hladká skála, ve které nemůžu najít žádné chyty. Když už mám v plánu se pustit, nahmátnu naštěstí malou puklinu ve spodní části skály a díky tomu se mi daří dolézt až nahoru. Když jsem spuštěn zpět dolů, Leoš si to ještě jednou vyleze, nahoře vše zruší a posléze slaní se vším dolů. Čas máme ještě dobrý, takže se přesunujme zpět na jižní stranu, kde se to mezitím vylidnilo, a otevřeli se nám nové cesty.
Poslední cestu vlevo od komína začíná lézt opět Leoš. Zde žádné těžké úseky nejsou, takže po chvíli je navrchu a dává mi signál, že můžu lézt. Cestou nahoru kopíruji Leošovu cestu a sundávám všechny expresky. Zpomalím až těsně pod vrcholem, kde se zvedne trochu obtížnost. Je to ale na konci, takže nešetřím síly a dostávám se až nahoru. Zde si s Leošem měním místo a začínám jistit Jirku. Pro něho je nejtěžší úplný začátek, protože než se přes něj dostane, několikrát spadne. Zbytek cesty už vylézá plynulým tempem. Když jsme všichni nahoře, shodíme opět lano dolů a postupně slaníme zpět k našim věcem.
Protože do začátku mé směny v práci zbývají necelé dvě hodiny, končíme a začínáme balit materiál. Když máme vše uklizené, dojíme zbývající jídlo a pití a vyrazíme zpět k autu. Při průchodu kolem východní stěny Velké Baby míjíme poslední skupinku lezců, kteří tu ještě zdolávají stejnou cesty jako my dnes dopoledne. Když se dostane až nahoru na stráň, opět si zkrátíme cestu přímo přes les. Auto nám nikdo neukradl, takže uložíme materiál, nasedneme a vyrazíme směrem na letiště.
Tento den byl zatím nejteplejší od začátku roku. Již od příchodu ke skále jsme se po zbytek dne pohybovali jen v krátkém oblečení. I když zde bylo plno lidí, vždy jsme si našli nějakou volnou cestu. Akorát jsme si museli dávat pozor, abychom na nikoho nic neshodili a naopak. Škoda jen, že se zde nenachází více cest, protože už to odhaduji na jednu až dvě návštěvy a budeme mít vše slezené.
Fotky: 50x
1 - 20 |
1 2 3 ► | 50 |
1 - 20 |
1 2 3 ► | 50 |
| SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |