| Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
|
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
|
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
||||
2009-05-16
Třebíč - Borovinský most
Kienova houpačka
Účast: Dvořák Štěpán, Švaříček Tomáš, Zavřel Jakub, Roubal Tomáš, Veronika
První skákání z mostu na horolezeckém laně v roce 2009. Akce byla plánovaná dopředu pro zájemce z Prahy. Ze začátku počasí nepřálo - pršelo, takže jsme museli na mostě přes hodinu čekat, než přestane. Potom už šlo vše hladce. Skákali jsme od 14. do 18. hodiny. Hlavně skákali dva (teď už kámoši) z Prahy. Vyzkoušeli snad všechny možné způsoby skoků, které se jim náramně líbili, takže s nimi prý máme počítat i do budoucna.
Článek
Již od rána byla celá obloha zatažená, ale zatím nepršelo. Jakmile se ale začala přibližovat 12. hodina, kdy jsme byli domluveni na sraz u mostu, začaly mraky houstnout a přesně v okamžiku, kdy jsem vyrazil s materiálem k mostu, začalo pršet. Po zpožděném příjezdu, z důvodu shánění bráchova materiálu, jsem se potkal s Jakubem Zavřelem a Tomášem Roubalem. Zatím jen jemně kapalo, tak jsem v poklidu postavil jistící systém. Pak se ale rozpršelo ještě více, tak jsme si sedli a čekali jsme, až se počasí umoudří. V průběhu následující hodiny jsme aspoň měli dost času si pořádně promluvit a zjistit o sobě víc informací. Po 13. hodině jsem zavolal Švárovi, kde je, protože jsme byli domluveni, že touto dobou přijede, aby mně pomohl. Zjistil jsem, že teprve vyjíždí od babičky, ale protože stále pršelo, nemusel nijak spěchat. Nakonec dorazil se svou sestřenicí Veronikou někdy před 14. hodinou právě, když přestalo pršet.
Dokončili jsme jistící systém a šli se připravit ke skákání. Se Švárou jsem byl domluvený, že ze začátku bude jistit on a já na druhé straně mostu budu naše hosty připravovat ke skoku. Protože Jakub šel zpět pod most spojit lana kvůli vytažení na druhou stranu, zahájil letošní skákací sezónu Tomáš. Připevnil jsem ho k sedáku, vysvětlil, jak má správně skočit, a šel jsem si připravit foťák. Netrvalo to ani půl minuty a celkem v pohodě skočil ze spodní části zábradlí "po nohách za sedák". Před skokem vypadal, že z toho nemá moc dobrý pocit, ale když jsem ho pak viděl na laně, byl štěstím bez sebe. Jakub byl mezitím na druhé straně mostu se Švárou a díval se, jakým způsobem se jistí. Než jsem vytáhl lana nahoru, dorazili ke mně oba dva. Teď byl na řadě Jakub. Připevnil jsem ho k lanům, vysvětli, jak má skočit a šel jsem si opět připravit foťák. Jakub jeho první skok skočil stejným způsobem jako Tomáš, ale už z vršku zábradlí. Když jsem vytáhl lana opět nahoru, šel jsem se vyměnit se Švárou, aby mohl jít na druhou stranu, protože si chtěla skočit i jeho sestřenice. Netrvalo to moc dlouho a s jekotem vylétla na mojí straně. Už na první pohled bylo jasné, že se jí to líbí. Hned se ptala, jestli by mohla jít ještě jednou. Další na řadě byl Švára, který skočil hned z nejvyššího místa (z traverzy) "po hlavě za nohy". Tomáš byl mezitím na mojí straně a díval se, jak se správě jistí. Další skok opět skočila Veronika. Tomáš si mezitím zkusil, jaké to je, jistit. Tou dobou bylo něco kolem půl čtvrté a Švára s Veronikou museli odjet, takže jsme na mostě zůstali zase jen tři.
Domluvili jsme se, že si jeden skok skočím já a pak už budou skákat jen oni. Stejně jako Švára jsem si vylezl až na traverzu a připravoval jsem se ke skoku "po hlavě za nohy". Naposledy jsem odtud skočil asi před tři čtvrtě rokem, takže se mi začala pořádně zvedat hladina adrenalinu v krvi. Trvalo to asi dvě minut a pořádně jsem se odrazil. Přeskočil jsem zábradlí a začal padat. Padal jsem a padal a padal, až už mi to bylo divný. Pak najednou konečně zabralo lano a strhlo mě do houpačky. Až dnes, po třech letech, jsem si konečně uvědomil, proč skoro při každém skoku pokrčuji nohy a přitahuji je k tělu. Je to nějaký reflex při dlouhém pádu, protože když nemá lano žádný průvěs nebo jsem na začátku každého skoku, tak jsem nádherně propnutý. Až pak když nějak dlouho padám, se začínám krčit. No, musím to co nerychleji odstranit. Po dohoupání jsem dole spojil lana a vyběhl nahoru. Touto dobou dorazil Nooovis s kámošem a dívali se, jak skáčeme. Tomáše jsem připevnil k lanům a ten si vylezl na vršek zábradlí. Tam musel chvíli počkat, protože jsem běžel na druhou stranu se podívat, jak Jakub bude jistit. Když jsem viděl, že mu to nedělá problém, tak jsem opět šel na druhou stranu, abych je postupně mohl připevňovat k lanům. Na opačné straně se po každém skoku střídali Tomáš a Jakub v jištění. Každý skok vždy skočili z vršku zábradlí. Vyzkoušeli ještě následující způsoby skoků: "po hlavě za sedák" a "po hlavě na nohy popředu i pozadu". Z každého skoku byli vždy nadšeni. Nooovis mezitím pendloval mezi oběma stranami mostu a dokumentoval jejich skoky. Kolem 17. hodiny, ale také odešel. Když už se blížila 18. hodina, kdy bylo v plánu skončit, nechali mi ještě jeden poslední skok. Skočil jsem si tedy z vršku zábradlí "po hlavě za sedák". Při tomto skoku jsem si zlikvidoval jednu karabinu s automatickým zámkem, protože zámek se nějak zasekl a nešel povolit. Musel jsem tedy sedák sundat i s karabinou, kterou zkusím odstranit až doma. Po dohoupání jsem vyběhl zpět nahoru a začali jsme vše rychle balit. Kvůli nedostatku času jsme nic neskládali, ale pouze to házeli do krabic a odnesli do auta. Rozloučil jsem se s nimi a urychleně vyrazil do práce, kde mě ještě čekalo rozmotávání, sušení a uklízení veškerého materiálu.
Zhodnocení této akce je složité. Začátek, kde jsme dvě hodiny čekali v dešti, až přestane, stál opravdu na nic. V té době jsem si říkal: "Co tady sakra dělám v tomhle počasí?!" A měl jsem sto chutí to zabalit. Nakonec se to ale vybralo a ke konci skákání bylo dokonce jasno a svítilo slunko. Průběh skákání probíhal jako vždy v pohodě. Všichni tři noví skokani byli naprosto nadšeni. Když jsme skončili, tak mi u auta dokonce Tomáš s Jakubem řekli nějaké doporučení kolem našich internetových stránek, a také že mají v plánu někdy v létě znova přijet a zkusit si tentokrát lezení po skále. Také naznačili, že máme počítat, že se na nás nejspíš s podobnými žádosti obrátí více lidí. No, sám jsme zvědaví.
Fotky: 102x
41 - 60 |
◄ 1 2 3 4 5 6 ► | 102 |
41 - 60 |
◄ 1 2 3 4 5 6 ► | 102 |
Videa: 6x (00:03:16)
Roubal Tomáš
Délka: 00:00:38Roubal Tomáš
Délka: 00:00:40Švárova sestřenka
Délka: 00:00:57Zavřel Jakub
Délka: 00:00:21Dvořák Štěpán
Délka: 00:00:20Zavřel Jakub
Délka: 00:00:20
|
Jakub |
2009-05-23 11:17:19 • 2016-09-08 11:26:59
|
|---|---|
|
jasně kopíruj kam je libo...
jinak mluvil jsem o tomhle http://www.prahamhd.vhd.cz/Metro/2005/tubus1.jpg bohužel u nás policie prudí mnohem víc, takže nejdříve bude třeba vymyslet co a jak s povolením, což asi bude problém |
| SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |