Nordické (dálkové) bruslení

Nordické bruslení po zamrzlé Vranovské přehradě
Mapy.cz - Mapy Google - Bing Mapy - HERE WeGo - Mapy Apple - Open Street Map

Nordické bruslení je dálkové, zimní bruslení na přírodním ledu v nordických bruslích a v běžkařských botách s volnou patou. Bruslení, obzvláště pak rychlobruslení, je nejrychlejší sport vůbec, při kterém se sportovec pohybuje pouze vlastními silami, a to rychlostí až 60 km/h. Pro bezpečné bruslení jedné osoby se mezi nordickými bruslaři považuje led o síle (tloušťce) 5 cm, který může mít nosnost až 250 kg. Obvykle veřejně uváděná hodnota 15 cm je extrémně naddimenzovaná, protože nosnost takového ledu může být více než 2 t a unese tak i auto. Je potřeba rozlišovat nordické bruslení a obyčejné bruslení. Nordické bruslení není jen o tom, nazout brusle a jít bruslit. Je potřeba vlastnit správné vybavení a umět ho používat. Zároveň se jedná o znalosti zamrzání vody, vlastnosti ledu, pohybu po zamrzlých plochách a dovednosti (vlastní) záchrany.

Bruslení je aquaplaning

Zní to zvláště, ale opravdu se nebruslí po ledu, ale po vodě. Led má totiž určitou teplotu tání, při které se začne rozpouštět na vodu. S rostoucím tlakem, tento bod tání klesá. Pokud tedy bruslař stojí na ostrých nožích bruslí, které mají oproti botám několikanásobně menší styčnou plochu, vytváří na led v místě kontaktu stejným poměrem zvýšený tlak. Tento tlak je tak obrovský, že bod tání se dostává pod bod mrazu, led pod bruslí taje a mění se na vodu. Díky tomu brusle vlastně neklouže po ledu, ale po tenké vrstvičce vody. Jakmile brusle místo opustí, tlak se okamžitě vrátí na původní (nižší) hodnotu a voda opětovně zmrzne v led. Bruslař tedy doslova klouže po vodě (aquaplaning).

Bruslit lze již po 3 cm silném (tlustém) ledu

Hmotnost, kterou unese 1 m² ledu, ležícího na vodní hladině, se počítá podle Goldsova vzorce (Gold's formula): P = Ah²
P - nosnost ledu na ploše 1 m² [kg]
A - koeficient kvality ledu (0 - 10)
h - síla (tloušťka) ledu [cm]

Nejkvalitnější je černý led bez jakýchkoliv nečistot, bublin nebo sněhu, teplota okolí je pod bodem mrazu a nesvítí na něj slunce. Takovýto led má koeficient kvality 10. Pokud je kvalita ledu horší, snižuje se koeficient kvality a tím i jeho nosnost (voda má 0). Protože síla ledu je ve vzorci umocněna, nosnost ledu stoupá i klesá exponenciálně úměrně k jeho síle (tloušťce). O nosnosti ledu o síle (tloušťce) kolem 3 cm tak doslova rozhodují milimetry. Pro bruslení dospělé osoby (80 kg) ovšem opravdu stačí minimální síla (tloušťka) černého ledu 3 cm.

Led vždy plave na vodní hladině

Většina látek s klesající teplotou zvyšuje svoji hustotu, a tudíž zmenšuje svůj objem. U vody je to trochu jinak kvůli její anomálii. S klesající teplotou vody se také zvyšuje její hustota a zmenšuje objem. Ovšem jen do teploty 4 °C, kdy má voda nejvyšší hustotu a zároveň nejmenší objem. Takováto voda je vždy u dna, kde zimu přežívají vodní živočichové.

Pokud se ale voda bude dále ochlazovat, začne se v ní tvořit krystalická mřížka a její hustota se začne rychle snižovat a objem naopak zvyšovat. Při dosáhnutí 0 °C se voda přemění na led, který má o 9 % nižší hustotu i o 9 % větší objem než voda. To je důvod proč zmrzlá voda trhá objekty, ve kterých je uzavřena a zároveň proč se led tvoří na hladině vody.

Pokud se led bude dále ochlazovat (zvyšovat záporná teplota), led začne svoji hustotu naopak zvyšovat a svůj objem zmenšovat. Hustota ledu se ovšem nikdy nedostane pod hustotu vody. To je důvod, proč led za jakékoli teploty bude vždy plavat na vodní hladině. Díky tomu led narůstá zespoda, kde je teplota 0 stupňů.

Zamrzání vodních toků

Zamrzání Vranovské přehrady od přítoku

Tohle je velice ošemetné téma. Obecně se uvádí, že tekoucí voda zamrzá pomaleji než voda stojatá. Ovšem, co je voda stojatá, a co tekoucí? Řeka nebo potok, které tečou před očima, jsou voda tekoucí. Tam se opravdu bude led vytvářet nejprve na větších plochách, kde je voda pomalejší, a naopak na přítoku zmrzne až v silných mrazech.

Jenže co takové přehrady a vodní nádrže, které jsou postaveny na vodních tocích? Zde zamrzání probíhá právě naopak. Led se začíná tvořit na přítoku, a naopak u hráze led bývá jen za opravdu silných nebo dlouhodobých mrazů. Proč? Může za to vítr. Přehradní nádrže jsou budovány v údolí, kde na přítoku je údolí úzké, a naopak u hráze široké. Zatímco na přítoku je hladina klidná, protože vítr se dolů nedostane a led může v klidu růst, naopak u hráze je údolí široké, kde vítr vytváří na vodní hladině vlny, které rozbíjejí krystalickou mřížku a velice zpomalují tvorbu ledu.

U břehu je led nejslabší

První led se vždy začíná tvořit od břehu a postupně se šíří po vodní hladině. Další zesilování ledu ovšem probíhá už mimo břeh. Břehy totiž drží naakumulované teplo od slunečních paprsků, které led rozpouští, a také je tam velmi mělko, takže ani nemá kam růst. Pokud se tedy u břehu led láme, neznamená to, že je led slabý. Vždy je potřeba sílu ledu měřit až několik metrů od břehu (například z mola), kde už led není břehem ovlivněn. Stejný problém s roztáváním ledu způsobují jakékoli předměty, které se přímo ledu dotýkají (kameny, stromy, rostliny).

Klesající hladina na zamrzlé Vranovské přehradě
Mapy.cz - Mapy Google - Bing Mapy - HERE WeGo - Mapy Apple - Open Street Map

Sílu ledu u břehu negativně ovlivňuje i stoupající nebo klesající vodní hladina. Pokud hladina stoupá, kolem břehu je buď voda nebo nový, slabý led. Pokud hladina klesá, led se láme, zůstává ležet na dně a vytváří někdy i několikametrové, ale hlavě šikmé pásy ledu směrem do koryta. Oba případy vytváří nebezpečná místa hlavně pro nástup nebo výstup z ledu. Zbývající část ledové plochy měnící se hladina ovlivňuje zanedbatelně. Důležité je také brát v potaz, že na některých vodních nádržích se hladina může pohybovat až několik centimetrů za den, takže při výstupu můžou být podmínky jiné než při nástupu.

Výjimka jsou tzv. náledě, kdy se na již zmrzlou hladinu u břehu nalévá další voda, která ji zesiluje. Vznikají pak několikametrové pásy kolem břehu, které jsou pevnější než zbytek ledu. Tyto pásy jsou ideální na projíždění špatných úseků nebo na turistiku kolem břehu, když je obleva. Většinou mají bílou barvu a jsou hladší než zbytek ledu.

Praskání a lámání ledu, tvorba prasklin, trhlin a puklin

Praskliny v ledu vznikají působením sil (tlaku). Ačkoli je led tvrdý a křehký, tak má i určitou pružnost. Při působení sil se led nejprve mírně ohne a až po překročení určité hranice praskne. Tato hranice je tak malá, že ohýbání ledu lze zahlédnout jen při správných úhlech. Působící síly můžou být vnější nebo vnitřní.

Vnější síly

Vnější síly působící na led jsou asi nejznámější. Například pokud bruslař vstoupí na led, jeho hmotnost působí na led kolmo dolů. Čím je led slabší, tím více se prohne. Pokud se překročí určitá hranice, v ledu se začnou tvořit praskliny. Pokud se zatížení ještě zvýší, led praskne úplně. Kromě bruslaře, vnější síly vytváří strom na ledu, proud vody nebo třeba i vítr.

Pro bruslaře (80 kg) je důležité rozeznat několik druhů prasklin, které můžou vniknout na pevném, kvalitním ledu:

Vlevo: Mírně přetížený led - praskliny ve tvaru X, Y nebo ptačí stopy
Vpravo: Středně přetížený led - praskliny ve tvaru antény nebo polovičního žebříku
Mapy.cz - Mapy Google - Bing Mapy - HERE WeGo - Mapy Apple - Open Street Map

• Při mírném prohnutí se v ledu (síla nad 4 cm) vytvoří jedna dlouhá prasklina, která může měřit i několik desítek metrů a nemá žádný vliv na jeho nosnost.
• Pokud se led (síla kolem 4 cm) prohne ještě více, v ledu se za bruslařem začnou objevovat praskliny ve tvaru X, Y nebo ptačí stopy, které vycházejí z jednoho místa (většinou odraz brusle). Toto praskání je dobře slyšet a většinu lidí vyděsí, ačkoli na nosnost ledu má minimální vliv a může se na něm bruslit opakovaně.
• Při dalším prohnutí ledu (síla mezi 4 cm až 3 cm) se za bruslařem začnou objevovat dlouhé praskliny, přes které napříč prochází praskliny kratší (tvar antény nebo polovičního žebříku). Tyto praskliny značí přetížený led, který už nemá původní nosnost. Při dalším projetí stejného místa nebo při zastavení hrozí proboření do ledu.
• Při ještě větším prohnutí ledu (síla kolem 3 cm) se za bruslařem začnou objevovat dlouhé dvojité praskliny (za každou nohou jedna), které jsou spojeny napříč krátkými prasklinami (tvar celého žebříku). Tyto praskliny značí silně přetížený led, který už je na hranici své nosnosti. Při dalším projetí stejného místa nebo při zastavení je velká šance na proboření do ledu.
• Pokud se pod nebo okolo bruslaře začnou tvořit kruhové praskliny ve tvaru pavučiny, znamená to už hroutící se led (do 3 s se proboří) a je po třeba hned zalehnout, aby se váha těla rozložila na větší plochu.
• Velmi nebezpečné jsou "živé" praskliny, které oddělují celou plochu ledu (kry) a vytéká z nich voda. Tyto praskliny znemožňují zapření obou stran ledu o sebe a v případě přiblížení k jejich okraji, se může led vylomit.

Nekvalitní led:

Když je led nekvalitní, například sněholed nebo poškozený sluncem, začnou se praskliny objevovat mnohem dříve. Pokud je led sluncem poškozený příliš, začne se rozpadat krystalická mřížka ledu a místo praskání začne pod bruslařem led šustit a pak se rozpadne (buď na malé ledové desky nebo na ledové jehličky).

Vnitřní síly

Popraskaný led rozpínáním
Mapy.cz - Mapy Google - Bing Mapy - HERE WeGo - Mapy Apple - Open Street Map

Vnitřní síly jsou zajímavé tím, že není vidět jejich zdroj a můžou kvůli tomu být někdy nebezpečnější. Většinou ale hrozí jen najetí bruslí do praskliny následované nepříjemným pádem. Na větších plochách ovšem můžou praskliny narůstat až do několikametrových rozměrů, které pak ani nejdou přeskočit. Nejčastější příčinou těchto prasklin tektonických prasklin je působení tepla, které mění hustotu ledu a ten se začíná kvůli změně objemu deformovat.

Fakta:

• Pod ledem je teplota vždy 0 stupňů
• Led o teplotě 0 stupňů má nejnižší hustotu a největší objem
• Při ochlazování ledu pod bod mrazu se začíná zvyšovat hustota a tím zmenšovat objem
• Při ohřívání ledu k bodu mrazu se začíná snižovat hustota a tím zvětšovat objem
• Čím je led silnější (tlustší) nebo změna teplot vyšší, tím je praskání výraznější

Růst ledu

Popraskaný led rozpínáním u rekreační oblasti Chmelnice na Vranovské přehradě
Mapy.cz - Mapy Google - Bing Mapy - HERE WeGo - Mapy Apple - Open Street Map

Čím více vody se přemění na led, tím více se zvětší zmrzlý objem. Protože je ale plocha mrznutí omezena břehy, led se začíná deformovat a praskat. Nejvýraznější projev je, když jedna strana prasklého ledu zajede pod druhou a vytvoří tím nebezpečnou lagunu. Tyto pukliny jsou nejsnadnější zdroj informací o síle (tloušťce) ledu, protože na čistém ledu lze pouhým pohledem odhadnout, jak hluboko prasklina sahá.

Mrznutí

Spodní část ledu (teplota 0 stupňů) má největší možný objem, který se díky mrznutí stále zvětšuje. Vrchní část ledu, na kterou působí mráz (např. -10 stupňů) se začíná smršťovat. Led se tedy chová jako bimetalový pásek a začíná se ohýbat. A protože led moc pružný není, začíná praskat. Tento jev je dobře slyšet v noci, kdy bývá mráz nejsilnější.

Oteplování

Spodní část ledu (teplota 0 stupňů) má největší možný objem, který se díky zdroji chladu z ledu stále zvětšuje. Střední část ledu má zápornou teplotu, takže menší objem. Vrchní část ledu, na kterou působí teplo (maximální teplota ledu je 0 stupňů), má stejně jako vrstva dole největší možný objem. Led se tedy chová jako trimetalový pásek a začíná se ohýbat. A protože led moc pružný není, začíná praskat. Tento jev je dobře slyšet přes den, kdy na slunce svítí slunce a vrchní část roztává na vodu.

Nebezpečná místa

Při bruslení je potřeba dát pozor na určitá místa, kde se může nacházet slabý nebo poškozený led z různých příčin. Tato místa se většinou nacházejí ve stejných oblastech, což přispívá k rychlejšímu průzkumu nového ledu.

Tekoucí voda

Přítok Vranovské přehrady
Mapy.cz - Mapy Google - Bing Mapy - HERE WeGo - Mapy Apple - Open Street Map

Voda téměř vždy zamrzá prvně tam, kde tzv. stojí. Tekoucí voda totiž narušuje tvorbu krystalické mřížky ledu, což velice zpomaluje mrznutí vody. Je proto důležité vědět, že na vodních tocích se bude led vytvářet pomaleji než na stojaté vodě.

Tekoucí voda ovšem nemusí být vůbec vidět. Například v přehradách se nachází původní koryto řeky, kde je největší proud. Nad tímto korytem je očekávané, že se led bude tvořit pomaleji.

Vítr

Vítr u Bítovské zátoky na Vranovské přehradě
Mapy.cz - Mapy Google - Bing Mapy - HERE WeGo - Mapy Apple - Open Street Map

Vítr způsobuje podobný problém jako tekoucí voda, a to narušování tvorby krystalické mřížky ledu, což velice zpomaluje mrznutí vody. Na velkých plochách (přehrady, jezera), vítr vytváří vlny a vodní hladina tak zamrzá o mnoho později než hladina klidná. Rozdíl v síle (tloušťce) ledu mezi těmito místy může být i desítky centimetrů. Například přítok Vranovské přehrady, schovaný v údolí, zamrzá už v prosinci, ale u hráze, kde je údolí široké a hodně fouká, se led vytváří jen jednou za několik let.

Když už je vodní plocha zamrzlá a teplota vzduchu je nad nulou, vzduch nemá čas se nad ledem ochladit, a způsobuje jeho rychlejší tání. Jediná výhoda větru je, že led vyhlazuje nerovnosti a odfoukává sníh.

Sníh

Zasněžená Vranovská přehrada
Mapy.cz - Mapy Google - Bing Mapy - HERE WeGo - Mapy Apple - Open Street Map

Sníh má jen drobné výhody, jinak je to největší zabiják bruslení. Pokud sněží ještě na nezamrzlou vodní hladinu, urychluje její ochlazování a tím i tvorbu ledu. Pokud nasněží až na ledovou plochu, lze si jeho vyhrabáním vytvořit hřiště na hokej. Tím to ale končí.

• Sníh funguje jako výborný izolant (viz iglú). Pokud tedy nasněží na zamrzlou ledovou plochu, izoluje ji od mrazivého vzduchu a tím výrazně zpomalí její zesilování.
• Sněhová vrstva zakrývá ledovou plochu, takže nemusí být vidět nebezpečná místa (bubliny, praskliny), předměty (větve, kameny), kvalita ledu atd.
• Sníh, ležící na ledu, pomalinku k ledu přimrzává, což zhoršuje bruslení.
• Ležící sníh má určitou hmotnost, takže zbytečně zatěžuje led. V extrémních případech dokonce může led lehce zatlačit pod úroveň vodní hladiny a na led tak začne natékat voda.
• Pokud sníh napadá do vody, kde nestačí úplně roztát nebo sníh na ledu začne vlivem tepla roztávat, vytvoří se mix sněhu a vody. Jakmile tato břečka zmrzne, vytvoří se tzv. sněholed, který má jedny z nejhorších vlastností.

Mosty

Vysočanský most přes Vranovskou přehradu
Mapy.cz - Mapy Google - Bing Mapy - HERE WeGo - Mapy Apple - Open Street Map

Jediná pozitivní vlastnost mostů je, že pod nimi nesvítí slunce, jinak považuji prostor pod mosty z vlastní zkušenosti za jeden z nejrizikovějších.

• Chlad odcházející z vodní hladiny se odráží od mostů, vrací se zpátky do vody a tím zpomaluje její chladnutí (princip pokličky).
• Pod mosty nesněží, takže sníh nemůže ochlazovat vodní hladinu.
• Z mostu můžou do vody padat různé nečistoty, které opět zpomalují zamrzání nebo naopak přimrznou do ledu.
• Pokud má most pilíře, nahřívají se od slunce a také se vodní tok nárazem o ně může vířit.

Skalní výběžky a ostrohy

Skála na Vranovské přehradě
Mapy.cz - Mapy Google - Bing Mapy - HERE WeGo - Mapy Apple - Open Street Map

Znalost skal na dané lokalitě je důležitá, protože pokud nějaký kus skály ostře vybíhá do vodního toku, může způsobovat jeho víření nebo nahřívání vody od slunce. Pokud se takové to výběžky nacházejí proti sobě nebo stačí jeden ve velkém zákrutu vodního toku, může se přes celou šířku vodní hladiny vytvářet nebezpečná oblast oslabeného ledu.

Soutoky

Soutok řek Dyje a Želetavka na Vranovské přehradě
Mapy.cz - Mapy Google - Bing Mapy - HERE WeGo - Mapy Apple - Open Street Map

Soutok je o mnoho nebezpečnější než přítok. Kromě toho, že v daném místě je zvýšený vodní tok, tak se míchají dvě vody o různých vlastnostech, které můžou zhoršovat její mrznutí.

Bubliny

Obří asi 4 m velká bublina na Brněnské přehradě
Mapy.cz - Mapy Google - Bing Mapy - HERE WeGo - Mapy Apple - Open Street Map

Uhynulé organické látky na dně vodních nádrží rozkládají bakterie a vzniká metan. Protože metan je plyn s přibližně poloviční hustotou než vzduch, stoupá nahoru. Pokud vodní hladina není zamrzlá, metan uniká do atmosféry. Pokud ovšem vodní hladina zamrzlá je, metanové bubliny zůstanou "zaseknuté" od ledem. Tím, jak led odspoda roste, bubliny do ledu zamrzají. Postupem času se v ledu můžou nacházet zamrzlé různé velikosti metanových bublin v různých místech.

Nebezpečí nastává, když se tyto bubliny spojí a vznikne jedna velká. Celou bublinu může totiž zastřešovat jen slabá vrstva ledu, která nemá téměř žádnou nosnost. V případě, že na ni najede bruslař, může se i na relativně silném ledu okamžitě propadnout. Výhoda těchto zamrzlých bublin je, že jsou v čistém ledu vidět, protože mají výrazně bílou barvu. Pokud je tvorba metanu opravdu intenzivní (ode dna stoupá při teplotě 4 stupňů), může se tento plyn časem samovolně "propálit" skrz celý led a vytvořit vodní lagunu. Protože metan je hořlavý, lze ho po navrtání bubliny zapálit.

Praskliny, trhliny, pukliny a zlomy v ledu

Puklina u Bítovské zátoky na Vranovské přehradě
Mapy.cz - Mapy Google - Bing Mapy - HERE WeGo - Mapy Apple - Open Street Map

První nebezpečí spočívá, že když se do praskliny najede podélně bruslí, ta se zasekne a následuje pád na čumák. Ostatní nebezpečí záleží na velikosti praskliny. Čím je led mocnější, tím jsou větší i praskliny. Na velkých ledových plochách se proto můžou tvořit široké trhliny plné vody nebo zlomy, kde jedna ledová deska zajede pod druhou. Tyto narušené části ledu je potřeba pečlivě prozkoumat a v případě nejistoty je raději obejít po břehu.

Pohyb lodí a přívozů

Zakotvené parníky u Chvalatické zátoky na Vranovské přehradě
Mapy.cz - Mapy Google - Bing Mapy - HERE WeGo - Mapy Apple - Open Street Map

Některé lodě nebo přívozy plují i v době, když už vodní plocha zamrzá a podobně jako ledoborec si razí cestu skrz. Když led zesílí natolik, že už ho nedokáží prorazit, kotví u břehu. Teprve až od této chvíle začíná vodní hladina v místě plavební dráhy zamrzat. Je proto důležité počítat, že v oblasti plavební dráhy bude vždy slabší led než v okolí.

Sluneční svit

Roztávající ledová plocha v době oblevy okolo nasvíceného břehu u rekreační oblasti Kopaninky na Vranovské přehradě
Mapy.cz - Mapy Google - Bing Mapy - HERE WeGo - Mapy Apple - Open Street Map

Pokud je teplota nad nulou a na led svítí slunce, ten se ohřívá a měkne, kdy se pomalu rozpadá krystalická mřížka ledu (mění se na "póroled"). Nebezpečí póroledu spočívá ve ztrátě jeho soudržnosti. Po zatížení póroled téměř vůbec nepraská, ale spíše šustí. Po přetížení se póroled rozpadne na ledové destičky nebo jehličky (ledová tříšť), na které už nelze zpátky vylézt. Pro zachování bezpečnosti je důležité v době oblev bruslit pouze po mrazivých nocích maximálně do oběda a ideálně se zdržovat v oblastech stínu.

Břehy

Viz kapitola U břehu je led nejslabší.

Nordické brusle

Nordické brusle
Mapy.cz - Mapy Google - Bing Mapy - HERE WeGo - Mapy Apple - Open Street Map

Nordické brusle nejsou jako klasické hokejistické brusle "kanady", ale vycházejí z rychlobruslí. Jedná se o dlouhé, ocelové nože s platformou, na kterou se připevňuje vázání (Prolink, NNN, SNS) stejné jako na běžecké lyže. Při nordickém bruslení se proto používají nordické brusle s běžkařskými botami, které mají volné paty. Protože se jedná o bruslení, běžkařské boty by měly být také na bruslení (tvrdé, skate), aby byl pevný kotník. Pokud se použijí boty na klasiku, které jsou měkké, rychleji se unaví nohy kvůli větší námaze při udržování stability.

Délka

Další rozdíl je jejich délka. Hokejistické brusle mají délku kolem 30 cm. Brusle nordické se pohybují od 40 do 50 cm. Výhoda delších nožů je lepší přejíždění nerovností na přírodním ledu a větší rychlost, protože se méně zařezávají do ledu. Nevýhoda je ovšem horší manévrovatelnost.

Šířka

Šířka nožů u nordický bruslí se pohybuje mezi 1 až 1,5 mm. Oproti bruslím hokejistickým, které můžou mít šířku až 5 mm, jsou proto mnohem rychlejší. Další výhoda je snazší broušení, protože se upravuje menší plocha.

Rádius

Nordické brusle mají i mnohem větší radius (až 36 m). To z nich dělá výborné brusle na dlouhé a rovné tratě, ale špatné brusle na oblouky.

Hrany

Hokejistické brusle mají vybroušený žlábek "U", který má dva velmi ostré okraje. Naproti tomu brusle nordické žádný žlábek nemají a brousí se do roviny (pravého úhlu). Jejich broušení je proto mnohem jednodušší a lze zvládnout i doma.

Pohyb

Protože nůž nordických bruslí má kolmou plochu, na ledu drží pouze při pohybu, kdy jsou brusle vykloněné hranou k ledu a bruslař přenáší váhu z jedné nohy na druhou. Nejtěžší je proto prvních pár metrů, než se bruslař rozjede.

Nordické brusle jsou ideální na velké plochy a dlouhé bruslení

Všem, koho trochu baví bruslení na rybníku, doporučuji jejich vyzkoušení. Bruslení na nordických bruslí otevře zcela nový svět. S menším úsilím lze bruslit mnohem rychleji a déle. Na nordických bruslích lze při troše tréninku udržet i rychlost přes 30 km/h.

Další vybavení

Ačkoli k samotnému nordickému bruslení jsou potřeba jen nordické brusle, je doporučeno pro zvýšení bezpečnosti mít s sebou i další specifické vybavení.

Náhradní oblečení v nepromokavém vaku

Bruslaři s batohy
Mapy.cz - Mapy Google - Bing Mapy - HERE WeGo - Mapy Apple - Open Street Map

Při bruslení je vždy dobré dopředu počítat s propadnutím do vody. Je proto vhodné s sebou mít kompletní náhradní oblečení v nepromokavém vaku. Pokud se bruslí na nějaké malé ploše, například na rybníku, může vše zůstat na břehu nebo v autě, kam se bruslař po vylezení z vody zajde převléct. Pokud se ovšem vyráží na nějaké delší trasy, například po řekách, přehradách nebo jezerech, je lepší mít vše s sebou. V tomto případě je dobré mít i nepromokavý batoh. Zaprvé se zvýší ochrana náhradního oblečení před vodou a zadruhé batoh vytváří vzduchovou bublinu, která bruslaře unese na hladině.

Z vlastní zkušenosti vím, že propadnutí do ledu neznamená konec bruslení. Stačí se převléct a může se pokračovat. Pro tento případ doporučuji pořídit nepromokavé ponožky, které izolují nohu od mokré boty. Ponožky je ovšem nutné nasadit až po vylezení z vody. Pokud budou na nohách už při propadnutí, budou mokré i uvnitř.

Pokud je teplota pod nulou, někdy není po propadnutí potřeba se ani převlékat. Mokré oblečení na ledovém vzduchu totiž velmi rychle zmrzne a vytvoří neprodyšnou vrstvu, pod kterou se bruslař pohybem zahřeje. Pro tento případ je dobré mít aspoň náhradní rukavice, protože na ruce bývá největší chlad a dlouho se zahřívají.

Vyprošťovací bodce

Vyprošťovací bodce
Mapy.cz - Mapy Google - Bing Mapy - HERE WeGo - Mapy Apple - Open Street Map

Jedná se o nejdůležitější prvek pro vlastní sebezáchranu, bez kterého by se po ledu vůbec nemělo pohybovat. Vyprošťovací bodce jsou dva ostré, ocelové hroty s madly, které jsou zavěšené kolem krku na hrudníku. Na první pohled vypadají jako dva šroubováky na provázcích. Jejich součástí by měla být i píšťalka pro přivolání pomoci.

Bruslař má vyprošťovací bodce nasazené z venku na bundě, aby byly hned připravené k použití. Pokud se pod ním prolomí led, uchopí do každé ruky jeden bodec a postupným píchání do ledu a přitahováním se vyškrábe z vody zpátky na led. Pokud by bodce neměl, není možnost se ničeho chytit, protože led klouže, a pravděpodobně by se mu z vody vylézt nepodařilo.

Průzkumná tyč, hůlka nebo klacek

Průzkumná tyč
Mapy.cz - Mapy Google - Bing Mapy - HERE WeGo - Mapy Apple - Open Street Map

Pokud se bruslí po přírodním ledu, jeho stav může být na jedné a té samé lokalitě různý. Proudění vody zpomaluje zamrzání, slunce nahřívá led, sníh izoluje, metanové bubliny snižují pevnost ledu, pod mosty je led oslabený atd. Před každým bruslením na jiné části ledové plochy je proto vhodné provést průzkum kvality ledu. Protože přes noc se kvalita ledu může rapidně změnit, je vhodné průzkum provést i každý nový den. A přesně na to je vhodná tyč.

Silnými údery svislou tyčí do ledu se ozývají z ledu zvuky, podle kterých zkušený bruslař pozná, jaký se na daném místě vyskytuje led. Další informaci získá, z počtu úderů, než se mu podaří prorazit led do vody. Přesnější informace, co který zvuk znamená a kolik úderů na proražení ledu stačilo, jsou závislé na typu ledu a zkušenostech bruslaře.

Obecně ale platí, že pokud se led neprorazí na jeden silný úder, je dostatečně silný, aby bruslaře unesl. Pokud je zvuk hlubší, je led silnější. Pokud je zvuk vyšší, je led tenčí. Pokud led "šustí" je velmi špatný.

Hůlky s ostrými hroty

Prozkoumávání slabého ledu na Vranovské přehradě
Mapy.cz - Mapy Google - Bing Mapy - HERE WeGo - Mapy Apple - Open Street Map

Další využití hůlek (v páru) je pohyb po velmi tenkém ledu, kdy má bruslař nepřetržitě obě nohy na ledu, aby lépe rozkládal svoji hmotnost, a pro pohyb využívá pouze odpichování těmito hůlkami podobně jako na při klasickém soupažném odpichování na běžkách.

Nouzově lze hroty hůlek použít jako vyprošťovací bodce, proto vylezení z probořeného ledu. Chce to ovšem nějaký nácvik, protože hůlky jsou příliš dlouhé a v rukou se lehce vyvrací.

Záchranné lano, házečka

Záchranné lano (házečka)
Mapy.cz - Mapy Google - Bing Mapy - HERE WeGo - Mapy Apple - Open Street Map

Záchranné lano má stejné vlastnosti jako "házečka" u vodáků. Jedná se o plovoucí lano v pytlíku, které se v případě potřeby může hodit člověku ve vodě nebo naopak člověk ve vodě ho může hodit člověku na ledu. Tímto se provede záchrana ohrožené osoby (propadlého bruslaře) bez osobního kontaktu a relativně z bezpečného místa.

Použití házečky při bruslení je mírně odlišné od jejího použití při vodáctví, kde házečku používá hlavně zachránce. Při bruslení by měl mít každý bruslař svoji házečku připevněnou k sobě a v případě proboření do ledu ji hned házet směrem k zachráncům. Má to několik výhod. Zachraňovaný nemusí házečku nijak držet, protože je k němu připevněná. Je snazší pro zachránce dojet na ledu pro hozenou házečku než pro zachraňovaného k ní doplavat. Zachránce má svoji házečku stále připravenou pro další (sebe)záchranu.

Šroub do ledu

Šroub do ledu
Mapy.cz - Mapy Google - Bing Mapy - HERE WeGo - Mapy Apple - Open Street Map

Ledové šrouby jsou taková bonusová vychytávka. Jedná se o dlouhý (až 20 cm), široký, dutý, ocelový šroub s extrémně ostrými okraji, který se pouze pomocí jedné ruky relativně snadno a rychle zavrtává do ledu.

Na rozdíl od normálních šroubů je široký a dutý, protože právě touto dutou částí se při zašroubovávání dostává přebytečný led vrchem pryč. Pokud by se použil klasický vrták (například s aku vrtačkou), nahromaděné kousky ledu by vrtání znatelně komplikovaly.

Po zavrtání šroubu do ledu lze docela přesně určit sílu (tloušťku) ledu. Pokud se po jeho zavrtání do ledu objeví v díře voda, délka zavrtané části je větší než síla (tloušťka) ledu. Stačí tedy na šroubu udělat značky, například každý cm a sledovat, kdy se v díře voda objeví. Pokud se tam voda neobjeví ani po úplném zavrtání šroubu, led je tak silný (tlustý), že se tam může jezdit i autem. Také lze pomocí šroubu kdekoli na ledu vytvořit kotvící bod v případě záchrany pomocí lana.

Upozornění

Proběhlé akce: 13x