| Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
|
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
|
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
||||
2024-12-21
Běh 86 km: Vánoční, dvojitý maraton z Třebíče do Jihlavy a zpět 2024
Účast: Dvořák Štěpán, Dvořák Tomáš, Švaříček Tomáš, Rozběháme Třebíč, Rozběháme Jihlavu, Rozběháme Šlapanov, Spartan Training Group Jihlava, běžci
Ranní maratonský běh do Jihlavy, kde jsem se přidal k ostatním běžcům a společně s nimi běžel druhý maraton po cyklostezce kolem řeky Jihlava zpátky do Třebíče.
Letos jsem se rozhodl, že si pravidelný vánoční maraton z Jihlavy do Třebíče prodloužím. Vyběhl jsem proto už v sobotu v 6 hodin ráno rovnou z domu ve městě Třebíč a zamířil do města Jihlava, kde jsem musel být do 10 hodin, abych stihl ostatní běžce. Ráno byla ještě tma a foukal ledový protivítr, takže jsem na sobě musel mít o vrstvu oblečení navíc, reflexní prvky a blikačky. První hodinu jsem na noční obloze pozoroval měsíc s hvězdami a další hodinu zase svítání přecházející do východu slunce. První polovinu jsem běžel po vedlejších silnicích přes obce Stařeč, Čechočovice, Hvězdoňovice, Pokojovice a Heraltice. Přibližně v polovině trasy jsem se připojil před obcí Nová Brtnice na hlavní silnici.
Když jsem o něco později proběhl údolní město Brtnice, začalo se díky jasné obloze a slunci citelně oteplovat. Bohužel to přineslo i jednu nepříjemnost. Protože jsem měl slunce přímo za zády, auta v protisměru byla v některých místech sluncem natolik oslněna, že mně někteří řidiči vůbec neviděli. Naštěstí je tam na celém úseku nová, široká silnice se širokou krajnicí, takže jsem nikomu nepřekážel. O půl desáté jsem se dostal do krajského města Jihlava. Proběhl jsem náměstím a zamířil na druhou stranu města k vlakovému nádraží, kam 10 minut před 10. hodinou přijel vlak s běžci z Třebíče. Sundal jsem ze sebe jednu vrstvu oblečení, schoval ji do batohu a v 10 hodin jsme se vydali na zpáteční maraton po cyklostezce kolem řeky Jihlava zpět do Třebíče.
Už od rána bylo nádherně jasno a svítilo nám slunce. Protože předcházející dny nesněžilo ani nepršelo, byla cesta téměř suchá. Jen v místech, kam sluneční paprsky nedosáhly, bylo vše zmrzlé. Po 12 km jsme doběhli do obce Luka nad Jihlavou, kde pro nás jako obvykle rodina běžce Tomáše Rampíra připravila u nich v garáži velkou občerstvovačku. Po doplnění sil jsme se ve 12 hodin vydali do dalšího úseku. Po chladném úseku kolem železnice nás čekal malý, ale nepříjemný kopec nad obcí Bítovčice. Když jsme o něco později dorazili do obce Přímělkov, rozdělili jsme se na dvě skupiny.
Zatímco většina pokračovala dál údolím kolem řeky, moje pětičlenná skupina vyrazila ke zřícenině hradu Rokštejn. Po prohlédnutí hradu jsme zkratkou přes polní cestu zamířili do obce Dolní Smrčné. Tou dobou bylo půl druhé a teplota se natolik zvedla, že jsem ze sebe musel shodit další část oblečení. V Dolním Smrčné se k nám přidala moje mamka na kole. Společně jsme potom opět už po cyklostezce zamířili do obce Bransouze. Tam pro mě nastal kritický moment, protože první dva ve skupince nasadili ostré tempo kolem 11,5 km/h. To už pro mě bylo po 60 km docela dost. Když jsme tedy o půl třetí doběhli do obce Přibyslavice, nohy už mně nepříjemně bolely. Ovšem díky této rychlosti jsme na další občerstvovačku u běžce Dušana Kühtreibera dorazili asi jen 5 minut po hlavní skupině, která to měla výrazně kratší.
Když jsme po půl hodině vylezli z garáže a vydali se opět na cestu, slunce už se přiblížilo k horizontu a začalo se ochlazovat. Užili jsme si poslední kilometry slunečního svitu, se kterým jsme se téměř jako vždy rozloučili těsně před Třebíčí na zahrádkářkou kolonií Poušov. Dole na zahradě u běžce Ivoše Hrušky následovala poslední občerstvovačka. Bohužel už bylo po západu slunce a bylo tam jen pivo, takže kdo nepil, moc příjemné pro něj to čekání nebylo. Pak už následoval závěrečný úsek do centra města. Opět jsme měli štěstí, protože když jsme po 16. hodině probíhali po Svojsíkově nábřeží, přímo před námi se rozsvítilo vánoční osvětlení. Prokličkovali jsme davem lidí do středu Karlova náměstí, kde jsme před sochou Cyrila a Metoděje vánoční maraton ukončili. Když jsme si všichni popřáli, rozloučili jsme se a vyrazili každý svou cestou k domovu. Já s bráchou jsme to do městské části Borovina měli ještě další 4 km. Ovšem jeden běžec pokračoval dokonce ještě dalších 10 km až do obce Rokytnice nad Rokytnou.
Letošní ročník vánočního maratonu byl opět odlišný od těch předchozích. Pro mě tím, že jsem si ho dal dvakrát. Z Třebíče do Jihlavy a zpět. Po 8 letech jsem tak zopakoval trasu z roku 2016. Dále jsme měli neuvěřitelné štěstí na počasí. Poslední slunečný den na Třebíčsku byl totiž 1. prosince. Od té doby bylo zataženo nebo mlhy. A nám se při běhu za celý den slunce neschovalo ani za jediný mrak. Celé štěstí ještě umocnila i následující neděle, kdy se zatáhlo a pršelo. Termín padl na 21. prosince, což je nejkratší den z celého roku. Naopak pro některé to byl pocitově den nejdelší. Z Jihlavy nás dopoledne vybíhalo 37 lidí a jeden pes, což o 4 běžce překonalo rekord z minulého roku. V průběhu celého dne se další běžci připojovali i odpojovali, až nás do cíle doběhlo 23. Pro další ročníky jen doufám, že se opět vrátí zima a proběhneme se ve sněhu.
Vánoční maraton z Jihlavy do Třebíče 2023 | Garmin Connect | FacebookFotky: 49x
1 - 20 |
1 2 3 ► | 49 |
1 - 20 |
1 2 3 ► | 49 |
| SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2025 |