| Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
|
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
|
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
||||
2025-07-19 - 2025-07-20
Víkendový bikepacking přes Javořici do České Kanady a zpět kolem Rakouska
Účast: Dvořák Štěpán
Víkendová jízda na gravel kole přes Javořici do České Kanady, kde jsem přespal, a druhý den se kolem česko-rakouské státní hranice a přes Vranovskou přehradu vrátil do Třebíče.
Ačkoli původní plán jsem měl na vícedenní jízdu, nakonec jsem kvůli počasí vyrazil aspoň na víkend. Zároveň jsem tím otestoval nové gravel kolo a vybavení na bikepacking. Po zabalení náhradního oblečení a věcí na přespání (karimatka, bivakovací vak a spací pytel) jsem v sobotu zamířil pod kopec Javořice, kde kamarádi končili na letním táboře. Bohužel už jsem je nezastihl, a tak jsem pokračoval přes vrchol Javořice (837) až k lázním Svatá Kateřina. Dále jsem projel město Počátky, Žirovnice a Strmilov. První den jsem ukončil ve středu České Kanady, kde jsem přespal u bizoní farmy Rožnov na břehu rybníka Bochník.
V neděli ráno jsem vyrazil západní směrem přes obec Číměř až do malé vesničky Nová Ves. Po cyklostezce jsem zamířil na jih k nejsevernějšímu bodu Rakouska. Ve městě Nová Bystřice jsem si dal oběd a přejel do Starého Města pod Landštejnem, abych se vykoupal v přírodním koupališti. Poslední větší zastávku na nákup jsem podnikl ve městě Slavonice. Pak už mě čekala dlouhá monotónní jízda přímo po česko-rakouské státní hranici přes obec Písečná až k Vranovské přehradě. Krátce jsem se ještě zastavil v obci Uherčice u známých na občerstvení a v obci Bítov na západ slunce nad Vranovskou přehradou, a pak už jsem se po hlavní silnice přes města Moravské Budějovice a Jaroměřice nad Rokytnou vrátil domů do Třebíče.
Článek
Den 1 - 2025-07-19 - Sobota
V sobotu ráno se podle předpovědi na poslední chvíli rozhodnu, že zkusím vyrazit aspoň na ty dva dny, co slibuje předpověď dobré počasí. Úprava gravel kola na terénní cesty a zabalení věcí mně zabere asi dvě hodiny, takže vyrážím až chvíli před obědem. Nejkratší cestou směřuji po vedlejších silnicích ke kopci Javořice, kde kamarádi každý rok pořádají letní tábor. Dnes akorát končí, tak bych je tam rád ještě pozdravil. Pod zataženou oblohou se jede celkem příjemně. Jen mě neustále otravuje obrovské množství much. Přes obce Opatov, Pavlov a Řásná k táboru na břehu rybníka Dolní Mrzatec nad obcí Mrákotín dojíždím přesně ve 14 hodin, kdy už jsou všichni bohužel pryč. Ani se proto nezastavuji a pokračuji dál. Oblačnost se mezitím roztrhala, začalo svítit slunce a zároveň se i zvedat teplota.
Vyšlápnu si přímo na vrchol Javořice (837), odkud po druhé straně kopce sjedu do obce Lhotka, kde se každoročně zastavuji v Cyklobistru pod Javořicí, abych si popovídal s jejími provozovateli. Po občerstvení pokračuji přes obec Kaliště až nad obec Jihlávka, kde se nachází pramen řeky Jihlava, která o mnoho kilometrů později protéká městem Třebíč, kde žiji. Kousek nad pramenem se potom nachází Lázně Svatá Kateřina, jejichž součástí je i kamenný kruh druidů ležící na rozvodí Černého a Severního moře, který je s poloměrem 34 m největším kromlechem v České republice. Po chvíli čekání, než odejdou turisté, podstoupím každoroční léčebný rituál. Po doplnění vody z místní pramenů zamířím k Letohrádku svatý Vojtěch, který je ovšem od tohoto roku zavřený. Projedu městem Počátky a kolem rybníka Budín se dostávám do města Žirovnice. Protože už začíná večer, raději si nakoupím zásoby, abych vydržel až do rána.
Z Žirovnice mířím na jih. Večer projedu městem Strmilov a za obcí Olšany protínám severní hranici České Kanady. Asi hodinu před západem slunce míjím rekreační oblast u rybníka Zvůle, za kterou stoupám přes les k bizoní farmě Rožnov. Bizoni v ohradě jsou akorát u silnice, takže je tam společně s dalšími turisty chvíli pozorujeme. V devět hodin večer zapadlo slunce a začalo se stmívat. Prvotní plán sice bylo jet až k přírodnímu koupališti u Starého Města pod Landštejnem, ale nakonec zůstávám kousíček od farmy u rybníka Bochník, který má uprostřed vybudovaný malý poloostrov s lavičkami, stromy a křížem uprostřed. Po vykoupání v rybníce se najím a přímo pod stromy rozhodím bivak. Noční usínání mně jen zpestří nějaký mladík, který přijde hledat ztracenou láhev. Po její nalezení zase odchází neznámo kam. Zbytek noci střídavě spím nebo pozoruji noční krajinu, protože první noc venku nejsem nikdy schopný prospat v kuse. Ranní teplota je 12,5 stupně, což je úplné minimum pro můj spacák.
Den 2 - 2025-07-20 - Neděle
V neděli po brzkém probuzení odjíždím před devátou hodinou. Stále směřuji na západ, protože na návrat mám ještě dostatek času. Za obcí Dobrá Voda navštěvuji kamenolom, ze kterého mám výhled západním směrem až na jadernou elektrárnu Temelín a vrcholky Šumavy. Projedu obcí Číměř, za kterou vystoupám do malé vesničky Nová Ves, která byla v roce 1803 postavena dřevorubci ve tvaru pily a její tvar je dodnes v počtu necelých 50 domů stále udržován. U jednoho domu doplním vodu a zamířím na jih. Po cyklostezce vedoucí lesem, kde se několikrát zastavím na borůvky, dojedu až k Novomlýnskému rybníku, na jehož břehu leží lesní hotel Peršlák. Na otočku navštívím nejsevernější bod Rakouska a potom po rozbité cyklostezce vystoupám kolem golfového resortu Monachus do města Nová Bystřice, kde se naobědvám ve stejné restauraci jako v roce 2014, kdy jsem běžel 160 km z Českých Budějovic do Třebíče. Po obědě si ještě nakoupím jídlo do zásoby a pokračuji.
Za Novou Bystřicí projedu mezi Bystřickým a Mnišským rybníkem a dostanu se tak k česko-rakouské státní hranici, kolem které pokračuji několik dalších kilometrů po rozbité asfaltové cestě. Vynechávám jen soukromou přírodní rezervaci Rajchéřov - Walden, kde nemají rádi cyklisty. O něco později se tak dostávám k bizoní farmě Veclov. Bizoni jsou ovšem asi někde ve stínu lesa, takže ze silnice žádného nevidím. Kolem zámku Dobrohoř přijíždím do Starého Města pod Landštejnem, kde se vykoupu v přírodním koupališti, u kterého jsem chtěl původně nocovat. Další úsek je velice příjemný, protože ve stínu lesa projíždím po písečných cestách značené červenou turistickou značkou kolem pevnostního areálu až do města Slavonice. Protože vím, že dál už žádný obchod nebude, naposledy si nakoupím zásoby.
Nedaleko za Slavonicemi se opět vracím na cyklotrasu vedoucí přímo kolem hranic, kde potkávám velké množství "stezkařů". Krátce se jen zastavuji v obci Písečné, kde navštěvuji židovský hřbitov a soukromý zámek, do jehož uzavřeného areálu se dostávám naprosto nevědomky. Další úsek je velice monotónní, protože stále vede přímo po pohraniční cestě, kde nic není. Jen pole na obou stranách. Naposledy jsem zde běžel v roce 2018, kdy jsem doprovázel Jiřího Kadeřábka při jeho Oběhu republiky. Po více než hodině se dostávám k obci Vratěnín, kde opouštím hranici a přejíždím do obce Uherčice, abych se u známých naposledy trochu občerstvil. Pak už nejkratší cestou mířím k Vranovské přehradě, kde se chvíli zdržím na skalní vyhlídce Čertice nad Bítovskou zátokou. Kromě výhledu na západ slunce, můžu "obdivovat" i nechutně zelenou barvu vody v přehradě. Jestli to takhle půjde dál, tak nechci vidět, jak bude vypadat kvalita vody na podzim. Zapnul jsem si blikačky a nejkratší cestou přejíždím do obce Dešov, kde se definitivně vrátím na silnici. Přes města Moravské Budějovice a Jaroměřice nad Rokytnou se přesně o půl jedenácté v noci vracím domů do Třebíče.
Závěr
- Bikepacking: 2x = 275 km
Protože jsem asi polovinu trasy jel mimo kvalitní asfaltové silnice, tak můžu s nadšením říct, že gravel kolo splnilo nadmíru mé očekávání. Je rychlé a projede téměř po jakémkoli povrchu. Měl jsem trochu strach z brašen, které oproti klasickým nemají žádné vyztužení a nejsou na nosičích. Kupodivu tyto látkové snad drží ještě lépe. Jediná nevýhoda je, že se do nich hůře leze, takže to chce mnohem lépe organizovat uložení materiálu. Co se týče počasí, tak mně to vyšlo parádně. Celý víkend bylo téměř bezvětří, jasno až polojasno a příjemná koupací teplota kolem 30 stupňů. Oproti fastpackingu, kdy všechno tahám při běhání na zádech je bikepacking taková příjemná oddechovka na kole. Za oba dny jsem ujel přes 275 km a vystoupal 3822 m.
Fotky: 101x
101 |
◀ 1 2 3 4 5 6 | 101 |
101 |
◀ 1 2 3 4 5 6 | 101 |
| SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2025 |