| Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
|
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
|
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
||||
2010-06-05
Třebíč - Borovinský most
Kienova houpačka
Účast: Dvořák Štěpán, Vlček Leoš, Potančok Ondřej, Vafek Petr, Bajgar Petr, Jakub z Brna
Po skoro měsíci a půl konečně přestalo pršet, a tak jsme mohli opět vyrazit na most. Hned jsme otestovali dvě úplně nová dynamická lana TENDON TRUST 11,4 COMPLETE SHIELD délky 60 m, které už od dubna leželi ještě zabalená u mě ve skříni. Při této akci dorazilo hned šest skokanů a skákali jsme staré známé skoky. Téměř na konci dorazili ještě dva lezci z Brna, kteří právě slaňovali na druhé straně mostu, a jeden z nich si hned vyzkoušel, jaké to je, skočit z mostu. Celé odpoledne nám pěkně svítilo, takže jsme se na sluneční straně mostu pěkně smažili a někteří se i pěkně připekli.
Článek
Před dvanáctou hodinou se ke mně stavuje Leoš, bereme potřebný materiál a poté odjíždíme k mostu. Když se dostáváme na místo, dolů pod most právě přichází Ondra, Kenny a Roman Šinkovský. S Leošem nejprve vybalujeme dvě úplně nová lana TENDON TRUST 11,4 COMPLETE SHIELD délky 60 m, které jsem měl doma schovaná už od dubna, ale kvůli špatnému počasí se zatím žádná akce nekonala. Nejprve oba dva provádíme důkladnou kontrolu obou lan, jestli jsou v pořádku a poté už připravujeme kotvící systém. Každé lano má jinou barvu, takže nám to zjednodušuje práci s nimi, hlavně když jsou spuštěná vedle sebe až dolů. Během přípravy přichází i Bajgar Petr s kamarádem, ale protože to vypadá, že ještě chvíli budeme na této straně mostu pracovat na kotvícím bodu, tak jdou ještě na chvíli pryč. Když se nám konečně podaří vše připravit, jdeme na druhou stranu a pomocí vytahovacího lanka vytahujeme obě hlavní lana nahoru.
Jako první jde skákat Ondra. Protože máme obě hlavní lana nová a o deset metrů delší než při předchozích akcích, tudíž by měli více pružit, tak raději zkracujeme celkovou délku kyvadla, abychom se dole nepotkali s lampou. Ondra na nic nečeká a hned skáče z vrchní traverzy za sedák po nohách. Při návratu s ním dojde nahoru i Petr s kamarádem. Ondra nám potvrdí, že protažení lan nových je stejné jako starých, takže Leoš hned skáče z míst, odkud jsme skákali před tím. Při vytahování hlavních lan pro Leoše mě spadla cívka se zbytkem vytahovacího lanka. Než jsem se stačit podívat přes zábradlí, cívka nenávratně zmizela pod mostem v houští u potoka, kde jsem si ji párkrát pokoušel najít ale bez výsledku, takže jsme museli místo cívky improvizovaně použít prázdnou PET láhev. Další je na řadě kamarád Petra, který s námi ještě nikdy neskákal. Po důkladném vysvětlení, co a jak má dělat, vylézá hned na vrchní traverzu a po chvíli skáče dolů. Dost mě překvapilo, že se během celého letu vůbec nedržel lana. Většina lidí tohle nedokáže, protože se při pádu hned instinktivně něčeho chytnou. Je vidět, že s lanem má hodně zkušeností, protože po dohoupání se ihned odjišťuje a slaňuje dolů. Hned po něm jde skákat Petr, který jde na svůj druhý skok. A stejně jako minule skáče jen ze zábradlí. Když se potom spustí dolů, nejde hned nahoru a bere to přes svoje auto, ze kterého mi přináší metr, který potřebuji na přeměření určitých míst na mostě. Potom se s námi rozloučí a společně se svým kamarádem odchází. Chvíli po nich přichází Novis, takže se hned může podívat na můj skok z vrchní traverzy za sedák po nohách. První kolo završuje Kenny stejným skokem jako já, ale s kamerou v ruce namířenou na sebe.
Druhé kolo opět zahajuje Ondra tentokrát přemetem z vrchní traverzy. Když se vrátí zpět, oznamuje nám, že na druhé straně mostu, se někdo chystá slaňovat. Ihned po dalším skoku Leoše, se jdu s Novisem na druhou podívat, kdo tam je a jestli si navzájem nebudeme překážet. Tam zjišťujeme, že se jedná o dva mladíky, kteří si místo pro slaňování naštěstí vybrali dost daleko od našeho. Proto jim jenom navrhuji, jestli si chtějí také skočit, tak ať přijdou za námi na druhou stranu mostu. Během naší návštěvy na této straně mostu máme možnost shlédnout Kennyho skok s kamerou na hlavě. Na druhou stranu se vracíme, právě když skáče opět Leoš. Po něm jdu na řadu já a druhé kolo ukončuji pro změnu skokem ze zábradlí, ale za sedák po hlavě.
Kenny nás mezitím opustil, takže jsme zůstali jen tři skokani. Na řadě je Ondra a opakuje můj skok za sedák po hlavě. Protože Leoš pospíchá domů, nechávám ho skákat a jdu tedy až po něm. Dole pod mostem potkávám ty dva slaňující mladíky, kteří se šli podívat, jak skáčeme. Vypadá to, že nad tím pozváním začali přemýšlet. Po návratu na most Leoš odchází, takže tam zůstávám jen s Ondrou a Romanem, který ale neskáče. S Ondrou si poté ještě skočíme dva skoky a chystáme se ukončit akci, jenže těsně před mým posledním skokem přichází ti dva pozvaní mladíci, že si tedy jdou skočit. Využiji tedy svého posledního skoku a ukazuju jim, jak skáčeme. Když se poté vrátím nahoru, připnu k hlavním lanům Jakuba z Brna a podrobně mu vše vysvětluji. Nakonec mu doporučím, ať skočí rovnou z vrchní traverzy, protože z toho bude mít lepší požitek. Poslechne a bez žádného zbytečného rozmýšlení skočí. Když se otočíme na jeho kamaráda, který zůstal s námi nahoře, hned nám odpoví, že na tohle nemá žaludek, takže skákat raději nebude. Takže poslední skok dnešní akce je za námi.
Když se Jakub vrátí zpět nahoru, ještě s ním v průběhu uklízení materiálu mluvíme o různých věcech. Když je vše sbaleno, přeměřuji různé části mostu metrem od Petra, abychom mohli v nejbližší době nechat udělat odrazové prkno na zábradlí. Po změření vše zapíšu a odcházíme na druhou stranu mostu dokončit úklid. Materiál zde už nebalíme sami, ale spolu s našimi kolegy, kteří ukončili slaňování. Po prohlídnutí jejich kotvícího bodu, jim ukazuji pár vhodnějších uzlů. Nakonec bereme batohy a jdeme dolů, kde s oběma rozloučíme a odjíždíme domů.
Po více než dvouměsíční pauze máme za sebou další vydařené skákání. Tentokrát nám rukama prošli dva noví skokani a seznámili jsme s novými lidmi. S kamarády z Brna jsme domluvený, že se někdy ozvou, aby si mohli opět přijet skočit z mostu. Stará lana jsme po třech letech nahradili novýma a tím jsme dočasně zvýšili bezpečnost našich aktivit. Díky tomu že jsou 60 m dlouhá, je můžeme využívat i na jiných a větších mostech. Jediné, co je zatím nevyřešené, je příšerné teplo na skákací straně mostu, kam pořád svítí. Při této akci bylo jen 23 stupňů a už to bylo nepříjemné. Jak to budeme řešit v létě při třicítkách, zatím nemám tušení.
Fotky: 61x
1 - 20 |
1 2 3 4 ► | 61 |
1 - 20 |
1 2 3 4 ► | 61 |
| SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |