2020-05-01 - 2020-05-31
Do práce na kole 2020

Za měsíc květen 2020 jsem v rámci celostátní výzvy Do práce na kole naběhal 1501 km.

Nadpis, jak pro zmatení soupeře :) Květen je můj oblíbený měsíc. Příroda po šedobílé zimě ožívá do pestrých barev, je teplo a dny se rychle prodlouží. Společně s říjnem je to jeden z nejlepších měsíců vzít batoh na záda, vyrazit běhat do terénu a lovit nádherné fotky barevné přírody. Jenomže stejně jako minulý rok tak i letos se počasí moc nevydařilo. Ale hlavně jsem měl úplně jiné plány.

Přihlásil jsem se totiž do výzvy Do práce na kole. Kvůli omezení pohybu byla letos volnější pravidla, kdy šlo jezdit na kole, běhat, cvičit nebo sportovat přímo doma a s cestou do práce to nemělo moc společného. Vyhrát mezi běžci pro mě nebyla žádná výzva, protože standardně běhám měsíčně stejně jako vítězové předešlých ročníků. Někdy dokonce i více. Vzal jsem si daleko větší sousto. Vyhrát i mezi cyklisty a předběhnout je. Aspoň tedy na Třebíčsku, protože na úrovni celé České republiky vítěz většinou jezdí 200 km denně. Kolo jsem si ale nechal v záloze pro případ, že bych ke konci nestíhal.

První polovina měsíce byla celkem v pohodě, kdy jsem ve volnu běhal po 50 km a do práce a z práce si klasicky přičítal po 30 km a občas to trochu natáhl. Pak ale začalo přituhovat. Na Třebíčsku jsem se stále držel mezi prvními třemi. Druhou polovinu měsíce jsem měl v práci volno, tak jsem do to šlápl. Jenomže to i ostatní. Posledních 11 dnů bylo extrémně náročných. Odpovídají tomu i naběhané kilometry každý den: 54 km, 50 km, 65 km, 52 km, 55 km, 54 km, 66 km, 65 km, 77 km, 102 km a 53 km. Poslední den jsem také plánoval přes 100 km, abych vyhrál. Protože ale cyklista do toho naposledy ještě šlápl, ukončil jsem běh po už 53 km a do noci ještě najel 88 km na kole. Bohužel cyklista měl ještě něco v záloze nebo věděl o mém snažení, protože o půlnoci se u něj ještě objevilo dalších 40 km.

Nakonec jsem tedy mezi cyklisty na Třebíčsku skončil druhý. A nepotřeboval bych k tomu ani to kolo. S naběhanými 1501 km za celý květen, při kterých jsem nastoupal přes 21 výškových kilometrů, jsem více než o 50 % porazil zbývající běžce v běžeckých kategoriích. Zároveň jsem si vytvořil osobní měsíční rekord, protože tolik jsem za měsíc nikdy nenaběhl. Ani když jsem vloni přebíhal Slovensko a Česko. Žádný den jsem nelenošil a běhal tratě mezi 30 až 102 km. Tento výkon mi vynesl i sedmé místo v celosvětové běžecké výzvě v aplikaci Strava.

Poslední dny ale byly šíleně extrémní. Ráno jsem vstával se staženým žaludkem a neměl vůbec hlad ani chuť. Bolela mě hlava a měl jsem šíleně zatuhlé nohy. Vždy jsem pár hodin pracoval na videu z Vranovské přehrady a poté vyrazil na stále delší a delší trasu. Až když jsem se rozeběhl, žaludek povolil a já jedl v obchodech a benzínkách přímo po cestě. A že jsem občas chytil neskutečnou žravou. Nejhorší byly poslední dva dny. Předposlední den jsem běžel 102 km a poslední den dopoledne pršelo a já byl už totálně unavený a vybíhal téměř bez jídla. Proto jsem také běhal jen po městě, abych mohl často doplňovat jídlo a pití. Když jsem pozdě večer ještě dojížděl na kole, měl jsem dokonce svalový třes, jak jsem byl vyčerpaný. Takhle daleko do vyčerpání jsem se snad ještě nikdy nedostal. Chladnější květen mi tedy vyhovoval, protože mě netrápilo, že nemůžu běhat s foťákem v terénu a při běhu jsem měl i menší spotřebu.

Do dalšího ročníku se ale pravděpodobně přihlašovat nebudu. Systém zapisování kilometrů je dle mého značně nedořešen. Pravděpodobně tam ani není žádná zpětná kontrola, takže si kdokoli může zapsat cokoli a vyhrát tak, že jsi jen napíše větší vzdálenosti. Další problém je, že v průběžné výsledkové tabulce je vidět u všech účastníků pouze celkový počet kilometrů, které ani nemusí být aktuální, protože se může zapisovat až osm dní zpětně. Nelze se tedy pružně přizpůsobovat výkonům ostatních. A přesně kvůli tomu jsem nikdy ani nemohl vyhrát, protože cyklista v posledních hodinách vždy ujede více než uběhne běžec. Po měsíci velké dřiny, kdy jsem si tyto nedostatky začal uvědomovat, to pro mě bylo docela nepříjemné zklamání.

Květen skončil a začal červen. Krásné a teplé počasí se vrátilo a s tím i moje oblíbené běhání terénem a focení i natáčení přírody. Aspoň takový byl plán. Jenomže se přihodilo něco, co jsem rozhodně nečekal a moc mě to nepotěšilo. Objevilo se u mě autoimunitní onemocnění, které výrazně a dlouhodobě zkomplikovalo můj život ve všech směrech. Podle lékařských vyšetření a prvního nálezu je ale více než pravděpodobně, že u mě začalo už někdy v roce 2019. Tou dobou jsem o tom ale ještě nevěděl.

Fotky: 1x

Do práce na kole 2020