| Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
|
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
|
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
||||
2022-07-13
Běh 63 km: Jihovýchodní Znojemsko
Účast: Dvořák Štěpán
Proběhnutí ze Znojma kolem Dyje až do Jaroslavic, potom po česko-rakouské státní hranici do Šatova a návrat v nočních hodinách kolem národního parku Podyjí pod hráz Znojemské přehrady.
Autem jsem se přemístil do Znojma pod hráz Znojemské přehrady, odkud jsem po obědě vyrazil. Vzal jsem to po modré značce po levém břehu řeky Dyje až do obce Dyje, kde jsem odbočil do přírodní památky Dyjské svahy, abych se podíval na vojenský bunkr Úžlabina, u kterého stojí bývalá strážní věž a pohraniční zátarasy. O pár kilometrů dále jsem doběhl k obci Tasovice, kde se nad řekou Dyje nachází přírodní památka Tasovické svahy, které jsou většinou tvořené skalami sahajícími až do vody. Po jedné z nich jsem seběhl až dolů k vodě, kde jsem objevil nádherné koupací místo. Protože bylo velké teplo, využil jsem toho a v řece se vykoupal. Voda byla příjemně čistá i chladná. V místě kolem skal měla hloubku dokonce kolem čtyřech metrů. Docela mě překvapilo, že jsem si toho místa nevšiml už při své minulé návštěvě. Další pěkné místo se nacházelo pouhých pár set metrů po proudu u Tasovického jezu. Krásné pláže a voda padající z kolmého splavu jsou opět ideálním místem pro koupání.
Od Tasovic jsem pokračoval kolem kamenolomu k přírodní památce Kamenná hora u Derflic. Kousek za ní jsem přeběhl kolem slunečnicového pole po nouzové přistávací ploše do obce Strachotice. Od ní už to byl jen kousek do obce Slup, kde jsem navštívil Muzeum československého předválečného opevnění 1938 a vodní mlýn. Následně jsem se po zelené značce dostal k Jaroslavickému rybníku, který je druhý největší rybník na Moravě a jedenáctý největší v České republice. Když jsem doběhl k hrázi, pod kterou se nachází jediný rybník umožňující lovení ryb, byl jsem znechucen. Protože se zde shromažďuje mnoho rybářů, kteří také potřebují vykonávat potřeby, je celá tato část hráze doslova poseta použitými toaletními papíry s hnědým znečištěním. Prostě hnus. Hned za rybníkem jsem vystoupal k zámku Jaroslavice, který je stále v havarijním stavu z důvodu sporu o vlastnictví. Užil jsem si alespoň výhled na Rakousko a seběhl dolů do obce Jaroslavice, abych si nakoupil zásoby. Bohužel ale všechny obchody měly zavřeno, takže jsem si jen v hospodě doplnil pití ve vaku. Když jsem si potom chtěl dát ještě limonádu, tak mi bylo řečeno, že už žádnou nemají. Místo toho jsem si aspoň dal litr vody. Výhodu to mělo, že jsem ušetřil. Popovídal jsem si s pár lidmi v hospodě, potom si venku ještě vyměnil ponožky v botách a za přibývající oblačnosti se vydal k Rakousku.
Po silnici jsem se dostal k hraničnímu přechodu Jaroslavice / Seefeld pojmenovaném jako Náměstí Přátelství. Odbočil jsem na zelenou značku a pokračoval přímo po česko-rakouské státní hranici, ze které byly opačným směrem na východě krásně vidět rozzářené Pavlovské vrchy na Pálavě, protože na ně dopadaly poslední paprsky slunce. Po několika kilometrech jsem doběhl ke vzdálenému hrádku Lampelberk. Ačkoli se nachází na kopci, kvůli zatažené obloze výhledy do údolí už moc dobré nebyly. Ovšem díky dobré viditelnosti byly v dálce na horizontu vidět vrcholky rakouských Alp, což je v létě poměrně vzácnost. Chvíli jsem si poseděl na úbočí obří stráně v přírodní památce Ječmeniště a poté jsem seběhl dolů k Jelení farmě, která je ovšem kvůli úmrtí majitele stále zavřená. O něco dále na silnici mě potkal jeden rakušák, který už pár let sleduje moje běžecké příspěvky. Chvíli jsme si popovídali a já pak zamířil k Hatím u Znojma.
Ačkoli je u hranic skoro všude rovina, na cestě, po které jsem běžel, se nachází klesání, které má neuvěřitelných 25 %. A jako překvapení se dole nachází zpomalovací retardér, který v tomto případě slouží spíše jako skokanský můstek. Proběhl jsem nákupním centrem Hatě u Znojma a po nekonečně dlouhé silnici lemované slunečnicemi a technickým konopím jsem se po západu slunce dostal do obce Šatov. Zkratkou přes pole jsem to vzal do obce Havraníky, kde jsem se zastavil na mém oblíbeném vyhlídkovém místě nacházejícím se u výklenkové kaple sv. Cyrila a Metoděje postavené na vojenském bunkru. A stihl jsem to na minutu přesně. Na horizontu totiž akorát vyšel úplněk. V tomto případě dokonce superúplněk, protože měsíc se nacházel k Zemi nejblíže v tomto roce. Počkal jsem několik minut, než zmizel za mraky, připravil si čelovku s blikačkou a zamířil zpátky do Znojma. Už za tmy jsem tedy pokračoval po červené značce přes obce Popice a Konice až jsem nakonec před jedenáctou hodinou seběhl pod hráz Znojemské přehrady k autu a mohl se vydat zpátky domů do Třebíče.
Garmin Connect | FacebookFotky: 45x
21 - 40 |
◄ 1 2 3 ► | 45 |
21 - 40 |
◄ 1 2 3 ► | 45 |
| SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |