| Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
|
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
|
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
||||
2022-10-25
Běh 55 km: Podzimní krajina západní části národního parku Podyjí
Účast: Dvořák Štěpán
Celodenní běh za nádherného podzimního počasí západní částí národního parku Podyjí přes památník železné opony u obce Čížov do rakouského městečka Hardegg a večerní návrat přes Vranov nad Dyjí a hráz Vranovské přehrady zpátky do obce Šumná.
Mezi několika oblačnými dny předpověď slibovala jeden slunečný. Protože se podzim překlopil do druhé poloviny a lupení na stromech začalo ubývat, využil jsem pravděpodobně jednu z posledních možností a zamířil na jih České republiky, abych se proběhl národním parkem Podyjí. Konkrétně jeho západní částí, kde se nachází památník železné opony u obce Čížov, hned za řekou Dyje rakouské městečko Hardegg a úplně na západě Vranov nad Dyjí a Vranovská přehrada. Výjimečně jsem z domu vyjel hned ráno, protože jsem měl v plánu kromě focení i natáčet videa, která jsou časově náročná, tak abych toho do tmy stihl co nejvíce. Auto jsem zaparkoval v obci Šumná a za nádherného ale zároveň větrného podzimního počasí ve tři čtvrtě na deset vyrazil směrem k parku. Národní park Podyjí je ze čtyř českých národních parků nejmenší a jediný, který leží na Moravě.
Po polní cestě jsem se dostal do obce Lesná, na jejímž okraji stojí větrný mlýn, který byl postaven v roce 1862. V dnešní době funguje pouze jako restaurace. Hned za obcí jsem po modré značce vběhl do národního parku Podyjí. Za prvními stromy jsem odbočil na značku žlutou a dostal se k loveckému letohrádku Lusthaus, který se nachází na křížení několika cest rozbíhající se od letohrádku pěti směry. Malá dvoupatrová budova čtvercového půdorysu byla postavena v roce 1780 majitelem vranovského panství. Vrátil jsem se na značku modrou a po vnitřním okraji národního parku jsem proběhl podél Klaperova potoka kolem Čížovských rybníků. Následně jsem si to po cyklotrase prodloužil téměř až k obci Lukov. Bylo chvíli po obědě a na jasné obloze probíhalo částečné zatmění slunce, kdy měsíc v nejzazším bodě dosáhl 40 % průměru slunečního kotouče čímž způsobil zakrytí jeho plochy ze 30 %. Občas jsem se tedy podíval vzhůru a přes prsty sledoval, jak slunce ubývá a později opět přibývá. Na okolní krajině to ale poznat nešlo. Odbočil jsem na starou signální cestu s popadanými stromy, která mě dovedla přímo k bývalé strážní věži (špačkárně) a pohraničním zátarasům. Včetně signální silnice, několika betonových jehlanů a rozsocháčů (protitankových ježků) je vše součástí památníku železné opony. Železná opona od konce druhé světové války v roce 1945 až do konce studené války v roce 1991 tvořila neprostupnou hranici mezi západním a východním blokem. Památník se nachází hned za jižním okrajem obce Čížov naproti návštěvnickému středisku Správy Národního parku Podyjí.
Proběhl jsem Čížovem a po cyklotrase vystoupal na kopec Větrník, na jehož východním okraji se nachází vyhlídkové místo s posezením. A protože byla velice dobrá viditelnost, v dálce na jihu jsem mohl vidět siluety vrcholků 120 km vzdálených rakouských Alp. Zároveň jsem si zde chvíli povídal s jednou starší cyklistkou, která mě poznala z televizního pořadu Všechnopárty. Následoval další kus cesty po cyklotrase, potom po turistické cestě značené žlutou, a nakonec i červenou barvou, abych se dostal k obelisku nad Ledovými slujemi. Obelisk byl postaven v roce 1860 přímo nad pseudokrasovími jeskyněmi. Malé jeskyně vznikaly vodní erozí, kdy do puklin zatékala voda a mráz pak zdejší skálu roztrhal. Nenachází se tam tak žádné krápníky. Přímo u obelisku je vyhlídkové místo umožňující výhled západním směrem do údolí řeky Dyje a na část vzdáleného Vranova nad Dyjí. Nyní následovala asi nejkrásnější cesta celého národního parku Podyjí. Červená značka totiž dál vede po Pašerácké stezce, která prochází úbočím údolí vysoko nad řekou Dyje v příkrých svazích mezi několika skalami. Oproti ostatním cestám v parku to může být pro někoho i adrenalinový zážitek.
Vrátil jsem se na silnici vedoucí z Čížova a po modré značce zamířil dolů k Rakousku. Tou dobou se obloha začala plnit mraky a slunce téměř zmizelo. Po pár kilometrech jsem odbočil na lesní cestu, která mě dovedla na okraj vysoké skály, kde stojí turistický přístřešek Hardeggská vyhlídka. Nynější altánek byl postaven na místě původní Luitgardiny vyhlídky rakouským klubem turistů. V roce 1990 byl jako dar předán tehdejší Správě CHKO Podyjí. Jak už napovídá název, výhled z dřevěného altánku je dolů do údolí na rakouské městečko Hardegg, jehož dominantou je hrad Hardegg stojící na kopci přímo uprostřed města, který je tak vidět úplně ze všech stran. Bohužel je vyhlídka orientována na jih, takže slunce svítící přímo z protější strany znatelně komplikuje pořizování záběrů. Vrátil jsem se po silnici kus zpátky, odbočil na značku zelenou, abych se dole mohl proběhnout po krásně osvíceném levém břehu kolem řeky Dyje. Po chvíli jsem se tak dostal k silničnímu mostu přes řeku Dyje, který slouží jako hraniční přechod Čížov / Hardegg pouze pro pěší a cyklisty. Přeběhl jsem na druhý břeh, na kterém se rozkládá Hardegg. Hardegg je podle některých zdrojů nejmenší město celého Rakouska. Aktuálně v něm žije asi 1300 obyvatel. Protože mi docházelo pití ve vaku, odbočil jsem do centra, kde jsem si u pumpy s pitnou vodou doplnil zásoby. Poté jsem se vydal na náročnou okružní cestu kolem celého Hardeggu po zbývajících třech vyhlídkách, které se nachází v národním parku Thayatal.
Prvně jsem zamířil po proudu po pravém břehu řeky Dyje na západ, abych mohl po naučné stezce vystoupat na východní vyhlídku, která se ze všech nachází nejvýše. Z vyhlídkové plošiny v lese je krásný výhled západním směrem na severní část Hardeggu. Než jsem po naučné stezce seběhl dolů do Hardeggu, obloha se sice úplně vyčistila, ale naopak zase začalo zapadat slunce. Celé město už bylo pod stínem a sluneční paprsky osvětlovaly pouze hrad stojící nahoře na kopci. Ačkoli to byl krásný pohled, dost mě mrzelo, že jsem zde tak pozdě, protože další výhledy už budou úplně bez slunce. Na jižním okraji města jsem vystoupal na skalní útes Reginafelsen (Reginina skála), ze kterého je výhled všemi směry. Pokračoval jsem ve výstupu po západním svahu až na vrchol kopce Max-Plateau (417), ze kterého jsem měl východním směrem poslední výhled na městečko Hardegg, které už bylo včetně hradu celé ponořené do stínu. Tohle místo mělo být hlavním cíle dnešní trasy, takže jsem byl dost otrávený, že mi to časově nevyšlo. Každopádně tím pro mě skončila návštěva národního parku Podyjí i Thayatal a já zamířil po cestě nahoru na západ, abych se dostal z lesa.
Po pár kilometrech jsem vyběhl na silnici, po které jsem zamířil do rakouské obce Felling. Protože už byla tma, z batohu batohu jsem si vyndal čelovku s blikačkou. Na návsi jsem odbočil na polní cestu a po modré značce se vrátil zpátky do České republiky. Výjimečně jsem vynechal obec Podmyče a po silnici zamířil rovnou do Vranova nad Dyjí. Kolem zámku jsem seběhl do centra, kde jsem odbočil na značku zelenou. Nad Vranovem jsem přeběhl po hrázi Vranovské přehrady do Granátové zátoky a kolem visuté lávky zamířil do Švýcarského údolí, ze kterého už to do cíle bylo jen pár kilometrů. Přesně o půl deváté večer jsem se vrátil do obce Šumná k autu a mohl vyrazit na zpáteční cestu domů do Třebíče. Ačkoli už byl konec října, noční teploty neklesly pod deset stupňů, a já tak vydržel po celou dobu v krátkém oblečení. Téměř po celý den jsem měl úžasné podzimní počasí. To mě nutilo natáčet skoro každé místo a já tak přestal časově stíhat. Do Hardeggu, který měl být hlavním cílem této trasy, jsem tak dorazil až při západu slunce, kdy už bylo téměř vše pokryté stínem. Zároveň mně tam zůstal poslední nabitý akumulátor do foťáku, takže do cíle už jsem musel záběry šetřit. Pro příště aspoň vím, že až zde budu opět natáčet, musím to lépe naplánovat.
Garmin Connect | FacebookFotky: 51x
41 - 51 |
◄ 1 2 3 | 51 |
41 - 51 |
◄ 1 2 3 | 51 |
Videa: 1x (00:21:42)
Běh 55 km: Podzimní krajina západní části národního parku Podyjí
Délka: 00:21:42| SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |