| Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
|
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
|
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
||||
2023-07-07
Cyklistika 181 km: Zatopené lomy na Znojemsku
Účast: Dvořák Štěpán
Celodenní jízda na kole z Třebíče kolem jaderné elektrárny Dukovany na Znojemsko, kde jsem kromě okresního města navštívil zatopené lomy Hostěradice i Mašovice a při večerním návratu pozoroval západ slunce nad Vranovskou přehradou.
Ráno se mi ozval kamarád Tomáš, že jede na směnu do jaderné elektrárny Dukovany na kole, tak jestli nechci jet s ním. Rychle jsem vyhodnotil situaci a naplánoval si cestu dál na Znojemsko, kde bych mohl navštívit zatopené lomy. Půl hodiny před polednem jsme se potkali na okraji Třebíče v městské části Borovina a vyrazili. Po vedlejších silnicích jsme se po 30 km dostali k elektrárně, kde Tomáš zůstal. Protože akorát přes bránu projížděli kamarádi od hasičů, u kterých jsem pracoval, chvíli jsem si s nimi povídal. O něco později už jsem pokračoval dál na Znojemsko. Zastavil jsem se až obci Vémyslice, kde jsem si nakoupil něco k jídlu. Občerstven jsem projel přes obec Miroslav do obce Hostěradice, vedle které se nachází první zatopený lom. Bohužel ale leží na soukromém pozemku, který je oplocený, takže se dovnitř bez povolení nemůže. Velice často sem jezdí potápěči, protože voda v zatopených lomech patří v České republice k těm nejčistším. Na návsi jsem si opět nakoupil a vydal se do druhé třetiny.
Přes obec Prosiměřice jsem v pozdním odpoledni dojel do Znojma. A protože Znojmo mám rád, hlavně jeho historickou část, strávil jsem následující hodinu kličkováním v jeho ulicích. Jenom mě nemile překvapilo, že i přímo v historické části neustále ve všech ulicích jezdila auta. Od zámku jsem kolem Karolininých sadů sjel dolů k řece Dyje, od které jsem naopak Gránickým údolím vyšlapal nahoru do městské části Hradiště. Jako poslední jsem navštívil Eliášovu kapli, od které je krásný výhled na Znojemskou přehradu i řeku Dyje protékající Znojmem. Opustil jsem Znojmo a po pár kilometrech jsem dorazil k druhému zatopenému lomu u obce Mašovice, který navštěvuji poměrně často, protože kolem probíhám do národního parku Podyjí. Ačkoli je lom výborný na koupání i potápění a veřejnosti otevřený, letos začal majitel vybírat vstupné a omezovat počet návštěvníků, aby se udržela kvalita vody, která je až neuvěřitelné čistá a průhledná. Měl bych toho využít, brzy se sem vrátit a užít si potápění na nádech a nejlépe to spojit i s během kolem nedaleké Znojemské přehrady, ve které od začátku léta začala klesat vodní hladina. Protože už byl večer a přede mnou ještě několik hodin jízdy, v následující obci Podmolí jsem navštívil Hospůdku U Rybníka, kde jsem si dal večeři.
Následující hodinu jsem kolem hranice národního parku Podyjí mířil vstříc západu slunce. Kolem cesty se táhla nekonečná alej třešní, takže jsem se často zastavoval a otrhával, na co jsem ještě dosáhl. Kvůli pozdní době jsem vynechal poslední a zároveň nejošklivější zatopený lom v obci Pavlice a místo toho zamířil k Vranovské přehradě. Pár minut před půl devátou večer jsem projel obcí Onšov, abych se lesní cestičkou dostal na skalní vyhlídku Claryho kříž. Z okraje skály vysoko nad hrází přehrady jsem měl nádherný výhled na zapadající slunce nad Vranovskou přehradou. Nebyl jsem jediný, kdo měl podobný nápad. Společně se mnou totiž na skále sedělo dalších minimálně deset lidí. Pěkně vyrovnaní v řadě jsme následující půlhodinu pozorovali, jak slunce klesá k vodní hladině, a nakonec mizí za horizontem. Bylo akorát po deváté hodině večerní a já byl teprve ve dvou třetinách trasy. Domů mě totiž čekalo ještě posledních 60 km.
Sjel jsem dolů k hrázi, po visuté lávce přes Švýcarskou zátoku jsem se dostal na Vranovskou pláž, kde jsem Vranovskou přehradu opustil. Minul jsem obcí Štítary a zamířil k hlavní silnici. Byla páteční noc, takže provoz byl už relativně klidný. Nasadil jsem vyšší tempo, prosvištěl kolem Moravských Budějovic s tím, že do Třebíči pojedu přes obec Babice. Jenže po desáté hodině v noci mi zavolal kamarád Tomáš, se kterým jsem dopoledne jel do jaderné elektrárny Dukovany, že akorát jede domů a vydal se na Jaroměřice nad Rokytnou, aby mě potkal. Kvůli němu jsem si to ještě prodloužil a zamířil do obce Šebkovice, kde jsme se kolem jedenácté hodiny potkali. Společně jsme potom přes Loukovice zamířili na Třebíč. Stejně jako dopoledne jsme se přesně o půlnoci vrátili společně domů.
Garmin Connect | FacebookFotky: 44x
21 - 40 |
◄ 1 2 3 ► | 44 |
21 - 40 |
◄ 1 2 3 ► | 44 |
| SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2025 |