Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
Po předchozím, společném běhu kolem Javořice jsem už sám zamířil k Vranovské přehradě. Auto jsem nechal v obci Vysočany a před obědem vyrazil. Nejprve jsem navštívil vyhlídkové místo na úbočí kopce Sedlisko, ze kterého je vidět krásně nasvícený hrad Bítov. Potom jsem přeběhl na další vyhlídku, tentokrát s výhledem na zříceninu hradu Cornštejn. Bohužel v nedávné době tam někdo prořezal stromy, které nechal na zemi, takže tam zůstal obrovský nepořádek. Na vyhlídce jsem proto strávil asi 20 minut, než jsem všechny větve odklidil. Po neplánované práci jsem seběhl k přehradě a po Vysočanském mostě nad zmrzlou přehradou se dostal na druhý břeh. Vystoupal jsem na úbočí kopce Hradiště, kde jsem navštívil Výří skálu opět s výhledem na zříceninu hradu Cornštejn. Potom jsem kolem zříceniny proběhl a vystoupal k její předsunuté baště. Ta na podzim prošla rekonstrukcí, takže tipuji, že od následujícího roku bude přístupná veřejnosti jako rozhledna. Vedle bašty jsem navštívil vyhlídkové místo, ze kterého je výhled na Bítovskou zátoku i Bítovský most.
Následoval krátký úsek po silnici, ze které jsem opět odbočil k přehradě. Po neznačené cestě, a nakonec i mimo cestu jsem se dostal na otevřenou stráň, ze které jsem měl výhled na velký skalní útes oddělující poloostrov Babka. V těchto místech už přehrada zmrzlá nebyla. Protože dál kolem vody žádná cesta nevede, musel jsem se vrátit na silnici. Několik kilometrů jsem potom pokračoval svižným tempem až za samotu Lančovský Dvůr, kde jsem se lesem opět vrátil k přehradě. Když jsem si na další skalní vyhlídce chtěl sednout a kochat se výhledem, uvědomil jsem si, že jsem na předchozí vyhlídce nechal jednu rukavici. Naštěstí jsem měl ještě rukavice náhradní, takže jsem se rozhodl, že si pro tu ztracenou zaběhnu až po návratu. S výhledem na protější břeh, kde se rozkládá přírodní památka Petrovy skály, jsem asi kilometr traverzoval po cestičkách kolem vody. Mezitím jsem mohl pozorovat parníky, které měly sváteční plavby. Když cesty skončily, vystoupal jsem přes les nahoru na pole.
Naposledy jsem se k přehradě vrátil naproti přírodní památce Orlí hnízdo. Protože už bylo pozdě odpoledne a já se pohyboval po pravém břehu, kde skoro vůbec nesvítilo, byly zde znatelné rozdíly teplot. Kde nesvítilo, mrzlo. Naopak na opačném břehu bylo ještě skoro jaro. Po dlouhém kličkování kolem rekreačních chat jsem se dostal do Stříbrné i Lančovské zátoky, kde jsem přehradu opustil. Vystoupal jsem lesem nahoru na silnici, kde jsem akorát zastihl západ slunce. Seběhl jsem dolů k Vranovu nad Dyjí a odbočil na hráz Vranovské přehrady. Protože už bylo chvíli po západu slunce, západní obzor se nádherně vybarvil. Vystoupal jsem proto na skalní vyhlídku Claryho kříž, abych pomocí stativu pořídil pár večerních fotek. Potom jsem si nasadil čelovku a po naučné stezce přes obec Onšov jsem seběhl do Vranova nad Dyjí. Využil jsem otevřeného obchodu a koupil si něco k občerstvení. Před obchodem jsem potkal jednu paní, se kterou jsem se asi na půl hodiny zapovídal, a přitom jsme spolu prošli půlku Vranova. Nakonec jsme se rozloučili a já kolem zámku Vranov nad Dyjí opustil.
Zpáteční cestu jsem pro urychlení měl naplánovanou po silnici. Zapnul jsem blikačku a po hlavní silnici zamířil zpátky. Po necelé hodně jsem proběhl obcí Nový Petřín a později i Starý Petřín, kde jsem si kvůli chladu oblékl kalhoty. Když jsem o něco později seběhl do obce Podhradí nad Dyjí, oblékl jsem na sebe raději ještě bundu. V Podhradí jsem opustil silnici a odbočil po zelené značce do terénu. Po několika kilometrech jsem proběhl kolem obce Oslnovice, za kterou jsem se vrátil do obce Vysočany.
Obvykle bych sedl do auta a vyrazil k domovu. Jenže já jsem musel ještě najít ztracenou rukavici. Přejel jsem proto po Vysočanském mostě na druhou stranu přehrady, kde jsem pár kilometrů za zříceninou hradu Cornštejn zaparkoval auto v lese. Potom mě čekal více než 1 km dlouhý úsek lesem až na vyhlídku, kde jsem rukavici našel, jak si spokojeně ležela na kameni s výhledem na Vranovskou přehradu. Po stejné cestě jsem se opět vrátil k autu. Pak už jsem konečně mohl zamířit domů do Třebíče. Protože předpověď stále ukazovala výborné počasí, byl jsem zvědavý, kam vyrazím běhat další den.
Garmin Connect | Facebook41 - 58 |
◄ 1 2 3 | 58 |
41 - 58 |
◄ 1 2 3 | 58 |
SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2025 |