Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
Přiblížil se konec letních prázdnin, proto jsem využil slunečného, ale chladného dne, abych se proběhl v mé oblíbené lokalitě u Vranovské přehrady. Dopoledne jsem přejel do obce Zblovice a po jedenácté hodině vyrazil. Hned za okrajem obce jsem navštívil skalní vyhlídky nad Peksovým mlýnem v údolí řeky Želetavka. Seběhl jsem dolů k řece, abych se opodál opět vydrápal na další skalní vyhlídku, ze které už byl vidět hrad Bítov. Opět jsem se vrátil do údolí a následně kolem Slaměného mostu vystoupal až k hradu Bítov. Protože byla krásná letní neděle, už se to tu hemžilo turisty. Nad hradem jsem se chvíli zapovídal s majitelem zahrady se zvířaty a pak už jsem kolem rozhledny Rumburak pokračoval až k Bítovské zátoce.
Úplně poprvé jsem to vzal mimo cestu po všech skalních vyhlídkách, které se na severním úbočí zátoky nacházejí. Měl jsem tak různé výhledy na velkou rekreační oblast kolem poloostrova Horka. Pravděpodobně kvůli chladnému počasí, kdy teplota ve stínu nepřekročila 20 stupňů, byl výjimečně zavřený místní aquapark. Od skalní vyhlídky Hvězdička jsem přeběhl do obce Bítov, kde jsem se občerstvil u veřejného pítka a zároveň si doplnil pití. Kolem skalní vyhlídky Čertice jsem potom seběhl k Bítovskému mostu.
Hned na druhé straně jsem vystoupal přírodní rezervací k předsunuté baště zříceniny hradu Cornštejn. Minulý rok zde proběhla rekonstrukce, kdy byla hláska opravena, vybudovalo se schodiště a letos byla zpřístupněna veřejnosti. Bohužel to ale dopadlo velice špatně. Vstupné 50 Kč je ještě v pohodě. Ovšem vnitřní schodiště končí metr pod vrškem hlásky, na kterou se nesmí lézt, takže z něho není vidět kromě trávy na okraji hlásky vůbec nic. Kdo zákaz poruší a vyleze na kamennou zeď, otevře se mu výhled na Bítovskou zátoku a zříceninu hradu Cornštejn. Stejný, možná i lepší výhled, je ovšem volně přístupný ze skalní vyhlídky pod hláskou.
Kolem zříceniny hradu jsem potom seběhl na Výří skálu s výhledem na rekreační oblast Chmelnice. Po Vysočanském mostě jsem se dostal na opačný břeh, kde jsem opět vystoupal na další skalní vyhlídky, ze kterých byly krásné výhledy na poloostrov Hradiště i zříceninu hradu Cornštejn. Po chvíli kochání jsem seběhl do rekreační oblasti Chmelnice, kde jsem se opět občerstvil a doplnil si pití. Tím jsem ukončil nejtěžší a nejpomalejší část u Vranovské přehrady. Využil jsem nadcházejícího závodu Stovka Podyjím a vystoupal roklí kolem potoka, kde to pořadatelé každý rok mačetou prosekávají od kopřiv a bodláků, nahoru do obce Oslnovice.
Bylo akorát půl páté odpoledne a ze západu se přiblížila oblačnost, která postupně zakryla téměř celou oblohu. Byl jsem tedy rád, že jsem nejkrásnější část kolem přehrady stihl ještě za slunečního svitu. Popoběhl jsem pár kilometrů a dostal se před začátek Vranovské přehrady, kde teče řeka Dyje. Využil jsem nízkého průtoku a přebrodil na druhou stranu, abych se mohl vydrápat na další dvě skalní vyhlídky v přírodní památce Bau. Po chvíli kochání výhledy jsem se vrátil k řece a opět přebrodil na původní břeh.
Další zastávka byla moje oblíbená vyhlídka v přírodní rezervaci Podhradské skály s výhledem na obec Podhradí nad Dyjí. Nasvačil jsem se a poté seběhl do Podhradí. Ačkoli bylo chladno, vykoupal jsem se v řece, abych ze sebe smyl prach a pot. Po krátké návštěvě zříceniny hradu Frejštejn jsem Podhradí opustil a vystoupal lesem nahoru na pole, kde se nachází brojleří farma Křeslík. Tou dobou akorát zapadalo slunce, které krásně prosvítalo skrz mraky. Když jsem doběhl do obce Stálky k hospodě Na konci světa, měli zavřeno. I tak jsem tu podnikl kratší přestávku, abych si v botách vyměnil suché ponožky a připravil si čelovku na noční úsek.
Zamířil jsem k cykloturistickému hraničnímu přechodu Stálky / Heinrichsreith a dál pokračoval po asfaltové cestě přímo kolem česko-rakouské státní hranice. Opět jsem se krátce zastavil u Tomlejnovy studánky, abych se naposledy občerstvil a doplnil pití. Po Libuňském mostě jsem naposledy překročil Dyji a po chvíli doběhl do přírodní rezervace Bílý kříž. Po starém, rozpadlém žebříku jsem vystoupal nahoru na Grázlovu vyhlídku. Byla tma jako v pytli, ale i přesto jsem chvíli poseděl na okraji a trochu se najedl s výhledem do černého údolí, kde řeka Dyje přitéká z Rakouska do České republiky. Pak jsem zamířil do obce Uherčice.
Mraky se mezitím úplně rozplynuly, takže jsem pokračoval pod noční oblohou plnou hvězd. Bohužel ale začala padat teplota, která se místy dokonce dostala k pouhým 10 stupňům, což je na srpen opravdu velmi málo. Proběhl jsem obcí Korolupy, později kolem samoty Kopka, kde jsem se na chvíli připojil na zelenou značku. Po pár kilometrech jsem ovšem odbočil na silnici a po serpentinách seběhl ke Svobodovu mlýnu v údolí Želetavky. Když jsem na druhé straně opět po serpentinách stoupal vzhůru potkal jsem nejprve stádo divočáků a potom i srnek. Od Zblovic jsem se vrátil pár minut před půlnocí. Vytáhl jsem makovec místo večeře a vydal se na půlnoční jízdu domů do Třebíče. Ačkoli jsem měl teprve necelé tři týdny od zlomeniny malíčku na levé noze, v objemových botách jsem o něm téměř vůbec nevěděl.
Garmin Connect | Facebook1 - 20 |
1 2 3 ▶ | 20 / 59 |
1 - 20 |
1 2 3 ▶ | 20 / 59 |
SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2025 |