| Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
|
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
|
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
||||
2025-09-19
Třídenní bikepacking po jižní Moravě
Účast: Dvořák Štěpán
Jízda na gravel kole 444 km o prodlouženém víkendu na konci léta do Znojma, potom kolem česko-rakouské státní hranice přes Pálavu a Valtice až na Slovensko u Hodonína, zakončená návratem přes Lednici a kolem Novomlýnských nádrží zpátky do Třebíče.
Úplně poslední letní dny se naposledy vrátilo do České republiky téměř tropické počasí, proto jsem si vzal na pátek dovolenou, zabalil věci na spaní a vyrazil na gravel kole projet o prodlouženém víkendu jižní Moravu kolem státní hranice až na Slovensko. V pátek jsem z Třebíče zamířil přes město Jevišovice, národní park Podyjí a město Znojmo k česko-rakouské státní hranici, kde jsem přespal na břehu řeky Dyje nedaleko obce Dyjákovice.
V sobotu jsem pokračoval kolem česko-rakouské státní hranice do národní přírodní památky Dunajovické kopce na dohled od Pálavy. Dál jsem pokračoval přes města Mikulov, Valtice i Lanžhot a CHKO Soutok až na Slovensko nedaleko města Hodonín. V neděli jsem ještě navštívil Baťův kanál a pak už se otočil zpátky. Přes město Hodonín jsem zamířil do města Lednice a po cestě navštívil pár rozhleden. Večer při západu slunce jsem projel po břehu Novomlýnských nádrží. V noci mě pak čekal dlouhý návrat přes město Moravský Krumlov a jadernou elektrárnu Dukovany zpátky do Třebíče.
Článek
Den 1 - 2025-09-19 - Pátek
V pátek ráno ještě naposledy kontroluji předpověď počasí. I když má být přes den teplo, nočním teplotám už moc nevěřím. Kvůli tomu si balím kromě karimatky a bivakovacího vaku teplejší spacák. Protože je ovšem třikrát těžší, ruším vícedenní běh, při kterém bych ho nemohl nést. Jako alternativu opět volím gravel kolo, kde mám v brašnách více prostoru. O půl jedenácté za naprosto jasného a teplého počasí vyrážím s mírným větrem v zádech směr město Znojmo, abych dále mohl pokračovat na východ kolem česko-rakouské státní hranice ideálně až na Slovensko.
První kilometry se pohybuji po silnicích, abych se rychleji dostal dál od města Třebíč, kde bydlím. První kratší zastávku podniknu ve městě Jaroměřice nad Rokytnou v zámeckém parku. Pak přejíždím skrz lesy do města Jevišovice. Zde už se zdržím déle, protože navštěvuji Jevišovickou přehradu, skalní vyhlídky a Nový zámek. Lesními cyklostezkami pokračuji až do obce Kravsko, kde opět navštěvuji místní zámek. Nejpříjemnější zastávku mám u zatopeného Mašovického lomu, kde se vykoupu. Bohužel stejný nápad má i dalších asi dvacet cyklistů, takže je tam docela plno a hukot. Krátce ještě navštívím vyhlídku Králův stolec nad Znojemskou přehradou v národním parku Podyjí a pak už Gránickým údolím sjíždím do Znojma. Z Cendelínové studánky poblíž řeky Dyje si doplním pití a o něco později Znojmo stále kole Dyje opouštím.
U obce Dyje zajíždím na otočku u vojenskému bunkru Úžlabina, kde už se nadšenci chystají na další den, kdy se koná každoroční akce Světla nad bunkry. O kus dál se zastavuji u obce Tasovice, abych se vykoupal v mém oblíbeném splavu. Další úsek beru po silnici přes obec Vrbovec, protože se potřebuji dostat co nejrychleji do obce Dyjákovičky, kde na mě čekají rodiče, kteří si na Znojemsko také vyrazili na kolech. Chvíli s nimi povídám u svačiny a pak už mířím k česko-rakouské státní hranici. Navštěvuji stále zavřenou jelení farmu a hrádek Lampelberk v přírodní památce Ječmeniště. Protože je velmi dobrá viditelnost, kromě Pavlovských vrchů na Pálavě jsou vidět i vrcholky rakouských Alp. Při západu slunce projíždím obcemi Jaroslavice, Hrádek i Dyjákovice. Druhý den ukončím už za tmy přímo na břehu řeky Dyje u pěchotního srubu MJ-S 15 "Závora", kde už jsem spal i v roce 2012 při cykloturistice s kamarádem. Po vykoupání v Dyji zalézám do bivaku. První hodina je docela nepříjemná, protože mě neustále obtěžují pavouci, škvoři a další noční havěť. Od půlnoci už mám ale klid.
Den 2 - 2025-09-20 - Sobota
Ráno je u vody jen 11 stupňů a vlhko, takže mám sbaleno až o půl desáté. Když chci akorát odjet, tak přijíždí majitel pěchotního srubu, který mi umožní soukromou prohlídku opevnění. Na cestu se tedy vydávám až v deset hodin. První kilometry jedu po polní cestě přímo kolem Dyje, která tvoří česko-rakouskou státní hranici. Když se po necelé hodině dostanu do obce Hevlín, jsem nepříjemně vytřepaný. Hned při příjezdu potkávám místní domorodce v krojích. Asi jsem trefil nějaké zajímavé období, protože se mi to děje téměř v každé obci. V obchodě si nakoupím zásoby a pokračuji v cestě. Po dlouhých a nekonečných cyklostezkách dojíždím do obcí Jevišovka a Novosedly, kde opouštím rovinatou krajinu. Mým cílem jsou vrcholy kopců Růžová hora (282) a Velká Slunečná (283) v národní přírodní památce Dunajovické kopce. Protože zde nejsou žádné cesty pro kola, asi hodinu se tam pohybuji po náročných písečných cestách v prudkých stráních. Odměnou jsou mi krásné výhledy na Pavlovské vrchy na Pálavě i Mikulovický zámek a krajina téměř bez lidí. Na rovinatou a přelidněnou cyklostezku se vrátím až v obci Březí, kde si opět nakoupím něco k pití.
Protože jsem projížděním kopců strávil moc času, město Mikulov pouze objíždím kolem. V jednom místě se na chvíli zapovídám s paní fotografkou, která tam fotí zajíce. Po pár větách mě hned pozná jako běžce, který hodně fotí. Abych se do města Valtice vyhnul hlavní silnici, musím jet po kopcovité a rozbité asfaltce přes obec Úvaly. Do toho mi ještě fouká silný protivítr, takže se jedná o velmi nepříjemný úsek. Po krátkém zastavení u Kolonády na Reistně sjíždím do Valtic. Město je ovšem velmi zalidněné, takže se skoro vůbec nezastavuji a mířím do lesů k zámku Rendez-vous (Dianin chrám). Tam se to lidmi ovšem také hemží. Protože už je pět hodin odpoledne a slunce se přibližuje k horizontu, šlápnu do pedálu, abych to do tmy stihl aspoň k řece Morava.
Za městem Břeclav, které jsem z časových důvodů záměrně vynechal, vjíždím do nové vyhlášené CHKO Soutok. Krátce se akorát zastavuji u zámečku Pohansko a pak už CHKO Soutok opouštím, abych se dostal do města Lanžhot. Prvně jsem měl v plánu nákup v obchodě, ale když jsem uviděl pizzerii, hned přišla změna plánu. Poslední třičtvrtě hodinu světla jsem tedy obětoval teplému jídlu. Ačkoli už je skoro sedm hodin večer, rád bych dojel aspoň někam na úroveň města Hodonín. Zapínám proto čelovku s blikačkou a pod tmavnoucí oblohou pokračuji už po silnici. V obci Moravská Nová Ves opět odbočuji do CHKO Soutok, abych se dostal k Lávce Velké Moravy, přes řeku Moravu, která zároveň slouží jako cykloturistický hraniční přechod Mikulčice / Kopčany. Už je úplná tma, takže se rozhodnu přespat pod mostem. Jen to uskutečním na slovenské straně, protože tam je lepší vlez do vody. Těsně před spaním se jdu ještě vykoupat. Abych vůbec viděl, kam lezu, do vody se ponořím s čelovkou. Po zalehnutí do bivaku se mi dlouho nechce spát, a tak pozoruji noční oblohu a čas od času vyháním zvědavé pavouky.
Den 3 - 2025-09-21 - Neděle
Ráno se probouzím už v šest hodin, kdy mě překvapuje, že je teplota 18 stupňů. Teplejší spacák jsem si tedy bral úplně zbytečně. Protože už se mi nechce spát, vylézám z bivaku a jdu s foťákem na českou stranu mostu, abych zachytil východ slunce. Po návratu se sbalím a díky tomu vyrážím na trasu už ve tři čtvrtě na osm. Ačkoli nemám vůbec žádné jídlo, náskok využívám k jízdě po břehu řeky Morava až řece Radějovka (Baťův kanál) na úpatí Bílých Karpat. Otáčím to před obcí Sudoměřice a vydávám se na zpáteční cestu.
První zastávku mám v obci Rohatec, kde si kupuji snídani a nějaké zásoby na cestu. S doplněnými silami přejíždím po silnici do Hodonína. Po návštěvě několika zajímavostí pokračuji už po cyklostezce do obce Dolní Bojanovice. Po kontrole mapy se rozhodnu, že trochu uhnu z trasy a přes obce Starý a Nový Poddvorov stoupám k rozhledně Na Podluží. Z jejího vrcholu mám výhled na Malé i Bílé Karpaty, Pavlovské vrchy na Pálavě i okolní krajinu. Vracím se na rovinatou trasu a za obcí Moravský Žižkov se dostávám do CHKO Soutok. Kolem řeky Dyje přijíždím k Janovu hradu (Janohrad). Ačkoli je tu mraky lidí, zříceninu se mi podaří vyfotit úplně čistě. Další zastávku mám u zámečku Apollonův chrám. Opět se mi podaří fotka bez lidí. Po břehu Mlýnského rybníka se dostávám k Chrámu Tří Grácií. Přes obec Hlohovec objíždím celý Hlohovecký rybník, na jehož břehu míjím Hraniční i Rybniční zámeček. Jako poslední v této lokalitě navštěvuji obec Lednice, přesněji zámek. Jak jsem v cestě potkával mraky lidí, tak zde je to mraveniště. Doslova hlava na hlavě. Protože v celém areálu je zákaz jízdy na kole, pouze projdu malinkatý okruh přes přístaviště v zámeckém parku a rychle mizím pryč.
Když se po pár kilometrech jízdy lesem po cyklostezce dostávám opět k Dyji, ve stánku si dávám nějaké občerstvení. Pak už po břehu Dyje přejíždím do obce Bulhary. Opouštím rovinu a po žluté turistické značce stoupám na vrchol kopce Přítlucká hora (293), kde stojí rozhledna Maják. Po náročném výstupu mám opět podobný výhled do krajiny jako z rozhledny předchozí. Jen Pálavské kopce jsou blíž a slunce nad horizontem níž. Přes obec Zaječí přejíždím na vrchol nedalekého kopce Kalvárie (262), kde stojí rozhledna Dalibor. Výhledy jsou výrazně horší, takže po pár fotkách sjíždím po silnici do obce Šakvice. V místním obchodě naposledy doplňuji zásoby na cestu. Když následně projíždím po levém břehu dolní Novomlýnské vodní nádrže, koná se nádherný západ slunce. Když se dostanu ke střední nádrži, už je po západu. Pod rybářským dohledem se nahý vykoupu v přítoku řeky Svratka a připravím si čelovku s blikačkou na noční úsek.
Již za tmy projíždím po břehu horní vodní nádrže Nové Mlýny kolem obce Pasohlávky. Pak už mě čeká silnice až domů. Ale to je ještě stále 80 km daleko. Protože celý den fučí silný východní vítr, jede se mi s větrem v zádech výborně. Projedu obcemi Vlasatice i Branišovice a pak dostanu nápad navštívit i okolní obce okolo hlavní silnice, kde jsem ještě nikdy nebyl. A zároveň v každé obci vyfotit nasvícený kostel. Odbočuji tedy do obcí Olbramovice a Bohutice. Největší odbočku podniknu ve městě Český Krumlov, kde navštěvuji vyhlídku u kaple sv. Floriána, od které mě potom čeká prudkých sjezd lesem přímo do centra. Prokličkuji městem ven a přes obce Dobřínsko, Dolní i Horní Dubňany a Dukovany přijíždím k jaderné elektrárně Dukovany. Celý areál objíždím z jižní strany, kde pořizuji pár zajímavých fotek. Protože už je po půlnoci, přestanu kličkovat a posledních 30 km jedu do Třebíče po úplně prázdné hlavní silnici. Domů se dostávám kolem druhé hodiny ranní.
Závěr
- Cyklistika: 3x = 444 km
- Převýšení: 3,9 km
Trefit na poslední tři letní dny téměř tropické počasí bylo výborné zakončení letní sezóny. Trochu mě sice limitovaly kratší dny, ale to jsem vyřešil jízdou až do tmy a riskem, že pak najdu vhodné místo k přespání, což se podařilo. Celkově jsem měl velice zajímavé a dost unikátní podmínky. Kromě teplého počasí, kdy jsem měl tepleji než v srpnu v Novohradských horách, bylo období rovnodennosti na přelomu léta a podzimu. Do toho se skoro v každé obci konaly různé slavnosti, převážně bramborobraní a vinobraní, kdy místní chodili v krojích. Zároveň se konala každoroční akce Světla nad bunkry, kdy se osvětlují vojenské bunkry na území Česka i Slovenska. Bohužel to ale přineslo i negativní prvek, a to obrovské množství lidí. Opravdu si myslím, že tolik lidí jsem na žádném cyklovýletu ještě nikdy neviděl. Za všechny 3 dny jsem celkově ujel 444 km, vystoupal téměř 4 km a pořídil 2010 fotek. Každopádně druhý den po návratu přišel podzim a teploty během dvou dnů spadly dolů až o 20 stupňů. Na další vícedenní putování si tedy pravděpodobně budu muset počkat do dalšího roku.
Fotky: 209x
1 - 20 |
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 ▶ | 20 / 209 |
1 - 20 |
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 ▶ | 20 / 209 |
| SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2025 |