| Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Volné Potápění Bruslení Běhání | ||||
|
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
|
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
||||
Předpověď počasí nemilosrdně ukazovala konec zimní sezóny. Vzal jsem si proto na pátek dovolenou, abych využil poslední dny naplno. Ačkoli jsem mohl zamířit běžkovat severním směrem nahoru do Žďárských vrchů, kde mrzlo a byly upravené běžkařské trasy v největší vrstvě sněhu této sezóny, já vyrazil brzy ráno úplně opačným směrem. Vybral jsem si nízko položenou Vranovskou přehradu u česko-rakouské státní hranice, kde byly pouze pozůstatky sněhu kvůli vyšším teplotám. Důvod byl jednoduchý. Na zamrzlé ploše přehrady se totiž nacházela slabá vrstva zmrzlého sněhu, po kterém to nejlépe klouže.
Auto jsem zaparkoval v rekreační oblasti Chmelnice pod zříceninou hradu Cornštejn a na zasněžený led nastoupil po deváté hodině přes přístaviště pro parníky. Protože celý týden byly teploty kolem nuly, led měl ještě větší tloušťku než minulý týden při bruslení. Na ledu se totiž nacházela další 5cm vrstva sněholedu a až na ní ležely maximálně 3 cm zmrzlého sněhu. Ani jsem si nemusel dávat velký pozor pod mosty, protože štěrk byl většinou schovaný v ledu.
Nejprve jsem pod zataženou oblohou a za mírného mrazu zamířil kolem Bítovské zátoky směrem po proudu k hrázi. Na zmrzlém sněhu běžky jely velice rychle. Objel jsem poloostrov Babka a za Chvalatickou zátokou se dostal pod přírodní památku Petrovy skály. Tam skončil sníh. I tak jsem ale ještě pár set metrů pokračoval, až jsem se dostal k hranici s novým ledem, který měl asi 2 cm. Tím jsem se dostal nejdál, co to šlo, a začal se vracet. Když jsem za Bítovskou zátokou dojel k soutoku, odbočil jsem pod hrad Bítov na přítok Želetavka. Protože tam je údolí mnohem užší, sněhu tam bylo více a hůře to jelo. Asi po kilometru skončil led, takže jsem se opět začal vracet.
U přístaviště jsem se občerstvil a potom zamířil dál proti proudu. Tahle část přehrady byla zmrzlá mnohem déle, takže tu bylo opět více sněhu. V jednom místě mě na ledu překvapilo torzo čerstvě sežrané srnky. Oběhl jsem poloostrov Farářka a u levého břehu se začala objevovat voda. Přejel jsem k pravému břehu a pokračoval dál až na konec Jazovické zátoky, kde opět končil led. Tím jsem se dostal do všech tří nejvzdálenějších míst zamrzlé Vranovské přehrady. Když jsem se začal vracet, tak na obloze vykouklo slunce. U přístaviště jsem opět doplnil energii. Tou dobou jsem za sebou měl asi 44 km.
V odpoledních hodinách jsem se vydal do druhého okruhu. Sice to kvůli vyšší teplotě jelo hůře, ale zase jsem měl nádherné výhledy díky slunečnému počasí. Po návratu z druhého okruhu už se slunce blížilo k horizontu a já měl v nohách 82 km. I když jsem byl unavený, ještě jsem do toho šlápl a v centrální části přehrady už za tmy najezdil zbývající kilometry do stovky. Ve výsledku jsem si zaběhal na lyžích nejlépe ve svém životě a vytvořil si tím i nový osobní rekord ve vzdálenosti. I když jsem to mohl brát jako ideální zakončení zimní sezóny, věděl jsem, že další den ráno stále ještě budou dobré podmínky.
Garmin Connect | Facebook21 - 39 |
◀ 1 2 | 19 / 39 |
21 - 39 |
◀ 1 2 | 19 / 39 |
| SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2026 |