| Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Volné Potápění Bruslení Běhání | ||||
|
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
|
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
||||
2026-05-26
Běh 65 km: Okolo Vranovské přehrady
Účast: Dvořák Štěpán
Celodenní průzkumný běh za nádherného jarního počasí po pravém břehu Vranovské přehrady až k soutoku s Želetavkou a noční návrat po opačném břehu přes Bítov a Vranovskou pláž zpátky do Onšova nad hrází.
S vidinou pěkného počasí jsem si své odpracoval už v neděli a v úterý si pak vzal volno. Hned ráno jsem vyrazil na jih k Vranovské přehradě, abych si její značnou část oběhl na konci května za nádherného jarního nebí spíše už letního počasí. V devět hodin jsem zaparkoval auto v obci Onšov, připravil si věci a vyrazil. První zastávku jsem měl hned po prvním kilometru na skalní vyhlídce Claryho kříž, ze které je nádherný panoramatický výhled do údolí na městys Vranov nad Dyjí a hráz Vranovské přehrady. Po seběhnutí ke Granátové zátoce jsem pokračoval na hráz, kde akorát probíhala nějaká rekonstrukce. Tím jsem se dostal na pravý břeh, kolem kterého mě čekala velmi náročná cesta proti proudu řeky Dyje, na které byla Vranovská přehrada vybudována.
Po krátkém silničním úseku jsem odbočil do lesa a seběhl do Lančovské zátoky, která se plynule změnila v zátoku Stříbrnou. V každé zátoce se zde nachází studánka, takže jsem se vždy preventivně napil. Kolem nekonečné řady chat jsem se po břehu dostal až naproti přírodní památce Orlí hnízdo, kde se nachází výrazná Eduardova skála a čerpací stanice pro úpravnu pitné vody Štítary. Protože tam pobřežní cesta skončila, musel jsem vystoupat lesem a část přeběhnout po poli. Pak jsem se opět vrátil k přehradě. U jedné chaty se zde nachází pramen U Čermáka. Protože až do večera už jsem o žádném jiném zdroji pitné vody nevěděl, vypil jsem asi 1,5 l a zároveň si doplnil zásoby. Přitom jsem pozoroval projíždějící parník. Po sotva znatelné stezce jsem kolem chat pokračoval na vysoký skalní útes, ze kterého jsem měl výhled na protější břeh, kde se rozkládá přírodní památka Petrovy skály. Potom jsem opět přehradu na chvíli opustil a vystoupal nad les k chatové osadě Pohádka. Tím skončila ta snadnější část po cestách.
Jakmile jsem totiž seběhl zpátky k přehradě naproti přírodní rezervaci Růžový vrch, pokračoval jsem dál pouze po stráních a skalách, abych navštívil všechna možná vyhlídková místa s výhledem na poloostrov Babka. Přes Pirátskou zátoku jsem se tak dostal až na úplně druhou stranu, odkud jsem měl výhled na mohutný skalní útes, oddělující poloostrov babka od pevniny. Následně jsem podnikl významnou zkratku. Vzal jsem to přímo rovně přes les i silnici k přehradě do přírodní rezervace Na Bítovské cestě. S výhledem na poloostrov Farářka jsem pak výjimečně pokračoval po proudu přehrady. Docela mě překvapilo, že už na konci května byla voda v těchto místech na první pohled zbarvena do zelenohnědé. Když jsem doběhl do chatové osady Malé Loučky, byl jsem úplně na suchu, takže jsem pár minut strávil u vodní pumpy, abych se pořádně napil a doplnil zásoby.
Na konci chatové oblasti jsem opustil cestu a přímo rovně vystoupal nahoru nad zříceninu hradu Cornštejn, kde stojí její hláska (předsunutá bašta). Protože se tam platí vstupné, ale z vršku není vůbec nic vidět, ani jsem nahoru nešel. Místo toho jsem raději navštívil nedalekou skálu, ze které jsem měl výhled na zříceninu hradu Cornštejn a Bítovskou zátoku na Vranovské přehradě. Bohužel tou dobou už dorazil saharský prach, takže se výhledy západním směrem začínaly výrazně zhoršovat. Kolem hradu jsem seběhl na Výří skálu s výhledem zpátky na hrad a také na rekreační oblast Chmelnice. Po přeběhnutí Vysočanského mostu jsem vystoupal ještě na protější břeh, kde se opět nachází pár vyhlídkových míst s výhledem na přehradu i Cornštejn. Pak následoval krátký, ale velice těžký úsek. S výhledem na hrad Bítov, který osvětlovaly poslední sluneční paprsky, jsem se asi kilometr prodíral lesem, křovím i trním a překonal dva potoky. O půl deváté večer jsem se tak po 40 km dostal k obci Vysočany, kde mi zapadlo slunce.
Již za šera jsem seběhl do údolí řeky Želetavka, kde jsem se opět občerstvil u studánky. Pak jsem na druhé straně vystoupal k hradu Bítov, který se nachází na opačném (levém) břehu Vranovské přehrady. Protože noční obloha díky prachu ještě nějakou dobu svítila, pořídil jsem noční fotky od hradu Bítov i ze skalní vyhlídky Hvězdička. Protože noční focení trvá dlouho, stihl jsem se přímo na skále najíst, vyměnit si ponožky a připravit čelovku. Pak už jsem pouze proběhl obcí Bítov a po žluté značce zamířil směrem k Onšovu. Cesta to moc příjemná nebyla, protože na mě padla únava a nešlo mi běžet rychle ani po cestách. Pod obcí Chvalatice jsem se naposledy občerstvil u studánky. Po dalším dlouhém úseku jsem se dostal na silnici, po které jsem seběhl na Vranovskou pláž. Ačkoli už bylo po půlnoci, ještě to tam žilo, protože všude byla spousta mladých lidí. Přeběhl jsem po visuté lávce Štítarskou zátoku, za kterou už mě čekalo závěrečné stoupání opět kolem skalní vyhlídky Claryho kříž zpátky do obce Onšov. O půl druhé ráno jsem pak mohl vyrazit autem domů do Třebíče. Celkově jsem si domů přinesl deset klíšťat.
Garmin Connect | FacebookFotky: 91x
81 - 91 |
◀ 1 2 3 4 5 | 11 / 91 |
81 - 91 |
◀ 1 2 3 4 5 | 11 / 91 |
| SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2026 |