| Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Volné Potápění Bruslení Běhání | ||||
|
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
|
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
||||
2026-06-24
Běh 50 km: Karlovy Vary - Slavkovský les
Účast: Dvořák Štěpán
Celodenní proběhnutí za tropických teplot lázeňskými ulicemi, návštěva různých vyhlídek ve Slavkovském lese a návrat přes zříceninu hradu Andělská hora zpátky do Karlových Varů.
Když jsem ve městě Karlovy Vary dokončil pracovní povinnosti, přejel jsem na jedno zapadlé parkoviště, převlékl se a před polednem se vyrazil za tropických teplot proběhnout po okolních kopcích. Nejprve jsem zamířil dolů do lázeňské části města, kde jsem hned poznal místa, kterýma jsem v roce 2018 přebíhal 666 km přes celou Českou republiku. Protože byla středa, počet návštěvníků města ještě nebyl nijak extrémně velký a dalo se běžet všude. Ačkoli samotné město je udržováno v čistotě, stačí odbočit za první keř, a hned se všude válí toaletní papír. Podobně nepříjemný pocit jsem měl, když jsem začal po žluté značce stoupat lesem nahoru na kopec v přírodní rezervaci Karlův hvozd. Starý chodník byl úplně rozbitý. Předpokládám, že mimo město se o tyto staré stezky vůbec nikdo nestará.
Přes vyhlídkový altán Kristýna a Mayerův gloriet jsem vystoupal na vyhlídku Petra Velikého. Ze všech míst byl krásný výhled na část Karlových Varů. Potom jsem zamířil hlouběji do lesa a pokračoval k oboře Linhart, ve které jsem chvíli pozoroval divoká prasata a daňky. O něco později jsem se dostal na vrchol kopce Doubská hora (610), kde jsem to otočil a začal se pomalu vracet ke Karlovým Varů. Po cestě jsem navštívil Jungmannův altán i chatu Kazatelna, od kterých měly být výhledy. Bohužel ani altány, ani výhledy už dlouho nebyly udržované, takže kromě okolních stromů nic víc vidět nebylo. Až od Rusalčiny chaty jsem měl po delší době opět nějaký výhled. Následoval výstup po modré značce na vrchol kopce Výšina přátelství (556), kde stojí 40 m vysoká rozhledna Diana. Po občerstvení jsem vystoupal nahoru a užil si pěkný výhled kolem dokola. Při sestupu po žluté značce jsem se ještě zastavil na vrcholu kopce Jižní vrch (514), kde stojí zajímavá, 15 m vysoká věž Vyhlídka Karla IV., ze které je ještě ucházející výhled po okolí. Po úplném seběhnutí do údolí jsem se dostal na druhý břeh řeky Teplá a vyrazil do druhé a mnohem delší části okruhu ve Sladkovském lese.
Po žluté značce jsem vystoupal kolem Libušiny chaty a altánu básníků až na vrchol kopce Vítkův vrch (642), odkud jsem měl na Karlovy Vary výhled zase z jiné strany. Občerstvil jsem se v restauraci a pokračoval po modré značce kolem letiště až do obce Kolová, kde jsem si v obchodě koupil několik litrů pití. Co jsem nevypil hned, vzal jsem si sebou. V další obci Pila jsem odbočil na značku žlutou, po které jsem se dostal do obce Andělská Hora. Opět jsem navštívil občerstvení a pak už jsem vystoupal na vrchol kopce Andělská hora (721), kde stojí stejnojmenná zřícenina, na kterou už jsem se chtěl podívat od roku 2017, kdy jsem dole po hlavní silnici přejížděl na kole 606 km přes celou Českou republiku. Ačkoli zespoda vypadá, že je malá, ve skutečnosti je to docela rozsáhlý komplex, který právě procházel renovací. A jako bonus je ze zříceniny pěkný výhled všemi směry, i na Krušné hory.
Stále po žluté značce jsem seběhl k bývalému Štichlovu mlýnu, abych potom mohl vystoupat na vrchol kopce Šemnická skála (645), ze kterého byl výhled do údolí řeky Ohře. To byla asi nejhezčí přírodní vyhlídka z celého dne. Když jsem o chvíli později seběhl dolů, vykoupal jsem se v jednom rybníce. Ačkoli teplá voda osvěžující nebyla, aspoň jsem se konečně umyl. Po červené značce jsem dále pokračoval po úbočí kopce Bukový vrch (700) až jsem po několika kilometrech vystoupal na vrchol kopce, kde stojí rozhledna Goethova vyhlídka. Bohužel už byla zavřená, a tak jsem pokračoval na druhé straně v sestupu po úbočí kopců vysoko nad Karlovými Vary. Přes vrchol kopce Ottova výšina (602), kde jsem navštívil Ottovu vyhlídku, jsem pokračoval přes vyhlídku Tři kříže až na poslední vyhlídku Camera obscura. Tou dobou bylo čtvrt na deset večer, takže akorát zapadalo slunce. Počkal jsem na poslední sluneční paprsek, a pak jsem zamířil ještě níže k autu. Jako poslední mě čekala několikahodinová zpáteční cesta domů do Třebíče.
Na závěr musím konstatovat, že mě Karlovy Vary nijak zvlášť neoslovily. Lázeňská část je extrémně zhuštěná. Všechno je tam příliš natlačené na sobě a není tam snad žádné klidné místo. Nejhorší je ovšem neudržované okolí, kdy v křoví jsou odpadky, především toaletní papír a většina vyhlídek už je dlouhé roky ponechána svému osudu, takže jsou naprosto o ničem.
Garmin Connect | FacebookFotky: 85x
1 - 22 |
1 2 3 4 ▶ | 22 / 85 |
1 - 22 |
1 2 3 4 ▶ | 22 / 85 |
| SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2026 |