| Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Volné Potápění Bruslení Běhání | ||||
|
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
|
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
||||
Přes noc jsem si v rámci možností odpočinul po předchozím běhání v České Kanadě a v neděli dopoledne zamířil po necelém měsíci opět na jih do města Znojmo, abych se díky tropickým teplotám proběhl v jedné z nejteplejších oblastí České republiky. Auto jsem nechal pod hrází Znojemské přehrady, dal si chladivou koupel v ledové řece Dyje a před polednem vyrazil. Hned na začátku jsem měl dlouhý nepříjemný kopec a na slunci teplotu přes 40 stupňů. Další úsek kolem národního parku Podyjí už byl jednoduší, protože mě od východu chladil slabý vítr. I když bývá tento úsek na červené značce turisticky velmi vytížený, obzvláště o víkendech, tak jsem zde nepotkal jediného člověka. V obci Havraníky jsem se poprvé občerstvil v obchodě.
Následovala polní cesta do obce Šatov, kde jsem odbočil na zelenou značku, vedoucí kolem potoka Daníž. Vodní tok vůbec nepomáhal, protože kolem koryta rostly stromy, které blokovaly proudící vítr. Tento úsek byl dost nepříjemný, protože bez chlazení větrem, jsem se začínal rychle přehřívat. Po pár kilometrech jsem ovšem odbočil k pěchotnímu srubu MJ-S4 Zatáčka, kde byli akorát majitelé, kteří mě provedli interiérem. A protože v podzemí byla opravdu zima, po pár minutách jsem byl příjemně ochlazený. Vrátil jsem se na prázdnou cestu a přeběhl do obce Chvalovice, kde jsem udělal velký nákup pití. Venku jsem se posadil na chodník a snažil se co nejvíce tekutin vypít. Zajímavé bylo, že i když jsem seděl ve stínu, beton byl tak teplý, že mě pálil zadek. Co jsem nedopil, dal jsem si do batohu a přeběhl do vedlejší obce Dyjákovičky. To byla poslední civilizace před dlouhým úsekem, kde není možnost nejen žádného občerstvení, ale i stínu, protože cesta vede po staré asfaltové silnici mezi vinicemi v těsné blízkosti česko-rakouské státní hranice.
Při teplotě 47 stupňů jsem dorazil k jelení farmě, odkud jsem přes přírodní památku Ječmeniště vystoupal k hrádku Lampelberk. Potom následoval jeden z nejtěžších úseků přímo po česko-rakouské státní hranici, kde na mě slunce svítilo zezadu takovou silou, že mi ohřálo pití v lahvích, až mně při občerstvování pálilo. Pár minut po šesté hodině odpolední jsem dorazil do obce Jaroslavice. Protože obchody už byly zavřené, zašel jsem si do restaurace na pití i doplnění zásob na cestu. Okolo zchátralého zámku jsem seběhl k Jaroslavickému rybníku, který je druhý největší na Moravě. Okolo něj jsem se stočil na zpáteční cestu do Znojma.
Když jsem dorazil do obce Slup, konečně jsem se vykoupal v Dyjsko-mlýnském náhonu, ve kterém bývá příjemně chladná voda. Hned potom jsem se občerstvil u vodního mlýna. Když jsem proběhl obcí Strachotice, zapadlo slunce a na druhé straně vylezl měsíc den před jahodovým úplňkem. Po polní cestě jsem se dostal do obce Tasovice, kde jsem se připojil na modrou značku. Protože už začínala být tma, před následujícím silničním úsekem od obce Dyje jsem si nasadil čelovku s blikačkou. Proběhl jsem městkou částí Dobšice a vrátil se do Znojma. Po cestě jsem si ještě skočil na jídlo a pak jsem přeběhl ke Znojemskému hradu (Deblínský zámek). Po pár nočních fotkách jsem před půlnocí seběhl zpátky k autu. Před odjezdem domů do Třebíče jsem se ještě naposledy vykoupal v ledové Dyji. Extrémně vysoké teploty přes 40 stupňů ve stínu nakonec tak hrozné nebyly, protože mě dostatečně chladil slabý protivítr. Za celý den jsem vypil celkově 14 litrů což i se sobotou dalo dohromady 24 litrů vypitých tekutin. Nejzajímavější na celém okruhu ovšem bylo, že jsem za celou dobu téměř nikoho nepotkal. Díky extrémně vysokým teplotám bylo liduprázdno jak na cestách, tak i ve vesnicích.
Garmin Connect | Facebook41 - 60 |
◀ 1 2 3 4 ▶ | 20 / 78 |
41 - 60 |
◀ 1 2 3 4 ▶ | 20 / 78 |
| SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2026 |