Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
Při návratu z pracovní cesty ve městě Plzeň jsem se zastavil ve městě Beroun, kde jsem nechal auto zaparkované přímo pod dálničním mostem, a po poledni vyrazil na další běžecký okruh. Hned ze města mě čekal dlouhý výstup po žluté značce, který byl nepříjemně náročný, protože oproti předchozímu dni bylo mnohem tepleji. Čas od času jsem se proto otočil a odpočíval při výhledu do údolí na Beroun. Během půlhodiny jsem vystoupal na vrchol kopce Damil (396), kde se na okrajích bývalých lomů nachází vyhlídková místa. Prokličkoval jsem mezi lomy a potom seběhl dolů do obce Tetín. První cesta vedla do obchodu, abych si mohl koupit pití. Potom jsem různě kličkoval obcí, kde měli pěkné kostely, ale hlavně vyhlídková místa do údolí řeky Berounka. Dokonce jsem seběhl kolem Tetínského vodopádu dolů, kde jsem bohužel zjistil, že cesta kolem Berounky je opravdu kvůli rekonstrukci železniční trati dlouhodobě uzavřená. Vrátil jsem se tedy nahoru do obce a dál pokračoval po modré značce.
Následující úsek moc zajímavý nebyl. Buď byl všude les, nebo vyprahlé polní cesty a silnice. Každopádně kousek za obcí Tobolka jsem proběhl lesem, za kterým mě čekal bývalým lom Homolák. Sice se v něm už netěží, ale využívá se jako místo na vyvážení zeminy. Plocha lomu je velká a má několik oblastí. Kdybych se při plánování trasy nepodíval do mapy, asi bych skončil jeho oběhnutím, protože v okolí nic zajímavého kromě zákazových cedulí nebylo. Jenomže z mapy jsem vyčetl, že úplně na jeho dně, kam není z jeho okraje vidět, je zatopená část. Když jsem se tam dostal, otevřel se mi výhled na nádherný zatopený lom plný koupajících se lidí. Nejprve jsem si ho kvůli fotkám celý proběhl, pak jsem se vrátil k vodě, abych se vykoupal. V tom velkém horku to bylo velice příjemné. Opuštěním lomu pro mě skončil další úsek.
Při následující cestě už bylo znát, že se blíží večer, protože slunce bylo velice nízko a sláblo. Po zelené značce jsem přeběhl k přírodní rezervaci Kobyla, kde právě v bývalém lomu lezli po okolních stěnách lezci. Ačkoli jsem se dolů do lomu dostal po schodech, na druhé straně mě čekal asi 50 m dlouhý tunel skrz skálu. Kousek opodál jsem vběhl do národní přírodní památky Zlatý kůň, ve které se nachází bývalý Houbův lom, díky kterému byly objeveny Koněpruské jeskyně. Celé místo jsem důkladně proběhl po všech cestách, abych se dostal až nahoru, odkud jsou nádherné výhledy všemi směry, ale hlavně na velkolom Čertovy schody, který se rozkládá po celém jižním úpatí velkého kopce. Když jsem se poblíž vrcholu dostal do Domu přírody Českého krasu, pořádně jsem se občerstvil a doplnil si pití na další cestu.
Žlutá značka mě po okraji lomu dovedla ke skalním útvarům Jelínkův most a Axamitova brána. Mě nejvíce zaujala Axamitova brána, protože je tvořena propadlou jeskyní, ze které právě zůstala jen brána, která je zároveň největší v celém Českém krasu. A jako bonus přímo skrz propadlý strop roste velký strom. Koho nezajímá podzemí, tak hned opodál se nachází vyhlídkové místo ideální na pozorování západů slunce. I na to jsem měl štěstí. Bohužel jsem se ale nemohl zdržovat, a tak jsem pokračoval dál. Seběhl jsem dolů k Havlíčkovu mlýnu, od které mě čekalo stoupání po silnici. Nakonec jsem ještě po naučné stezce vystoupal na vrchol Koukolovy hory (471). Dorazil jsem tam na vteřinu přesně, protože během okamžiku v dáli na horizontu zapadlo slunce. Kromě výhledu se na vrcholu ještě nachází zajímavá kaple. Z Koukalovy hory mě čekalo prudké klesání do vesnice Slavíky. Protože dál už nemělo smysl kličkovat terénem, nasadil jsem čelovku s blikačkou a dál už pokračoval jen po silnici.
Po pár kilometrech jsem seběhl do údolního města Zdice, kolem kterého vede dálnice D5. Tou dobou se někde směr Plzeň stala asi nějaká velká nehoda, protože několik minut tam jezdilo mnoho blikajících aut IZS. Já jsem odbočil úplně opačným směrem a vydal se zpátky do Berouna. Následujících 10 km bylo velice oddychových. Byla tma, relativně chladno a celou dobu jsem běžel po asfaltové cyklostezce po proudu řeky Litavka. V polovině vzdálenosti jsem minul město Králův Dvůr a po desáté hodině jsem se vrátil zpátky do Berouna. Očekávaná cesta domů do Třebíče se ovšem nekonala, protože následující den jsem měl pracovní činnosti v Pardubicích. Zamířil jsem proto do Prahy, kde jsem přečkal noc.
Garmin Connect | Facebook1 - 20 |
1 2 3 ► | 46 |
1 - 20 |
1 2 3 ► | 46 |
SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2025 |