Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
Předchozí rok jsem ukončil proběhnutím v České Kanadě, tak jsem si ráno říkal, že bych nový rok mohl zahájit také během v České Kanadě. Ono ani nebylo moc na výběr, protože všude byla mrznoucí mlha a jediná Česká Kanada byla bez mlhy, a ještě tam svítilo slunce. Vyrazil jsem tedy autem z Třebíče a po cestě pozoroval omrzlou krajinu. Když jsem vyjel nad obec Štěměchy, dostal jsem se nad mlhu, kde krásně omrzlou krajinu osvětlovalo slunce. Tou dobou už jsem začal reálně uvažovat, že jet až do České Kanady, kde pouze svítí slunce, je škoda. O něco později jsem se definitivně rozhodl pro změnu plánu. Auto jsem zaparkoval ve městě Telč s tím, že se proběhnu na Javořici. Než jsem vyrazil, musel jsem udělat ještě pár změn. Protože jsem původně plánoval běhat v České Kanadě, kde bylo díky slunci až 10 stupňů nad nulou, měl jsem na sobě pouze slabé oblečení. Jenže v Telči byla mlha a 5 stupňů pod nulou. Ještě v autě jsem proto na sebe oblékl další vrstvu, kterou s sebou nosím v batohu až na večerní návraty. Před obědem jsem vyrazil.
Hned první dojmy byly vyloženě zimní. Všude byla bílá, mrznoucí mlha a na zmrzlém Štěpnickém rybníce kroužili bruslaři. Proběhl jsem přes náměstí a přes zámecký park Telč opustil. Běžel jsem úplně naslepo, kdy jsem měl akorát daný směr na západ k Javořici. Po červené značce jsem postupně vystoupal k obci Vanov a ve chvílích, kdy slunce krátce osvětlilo krajinu, jsem pořizoval nějaké fotky. Oběhl jsem lom Vanov a přes omrzlé louky zamířil k obci Řídelov. To bylo asi nejlepší rozhodnutí. Tato celá oblast se totiž nacházela na vrchní hranici mlhy, takže vše zde bylo nádherně omrzlé a zároveň zde svítilo i slunce. Přes hodinu jsem se motal po krajině a fotil tu krásu okolo. Protože jsem ovšem původně počítal s během v České Kanadě, kde bylo sucho, nevzal jsem si nepromokavé boty. Už po 15 km jsem tedy měl boty totálně promočené.
Když zbývaly do západu slunce asi dvě hodiny, stočil jsem to směrem k Javořici. Po překonání několika polí jsem se proběhl kolem obce Řásná a dostal se tak k Velkému pařezitému rybníku. Tím se krajina rapidně změnila. Vystoupal jsem nad mlhu a námraza zmizela. Zároveň se slunce schovalo za kopec, takže bylo vše zastíněné. Také jsem začal potkávat davy turistů většinou vracející se z vrcholu. Celkově jich zde muselo být opravdu hodně, protože auta stála podél silnice i tam, kde se nesmí. A všechna měla za stěračem lístek, což se některým řidičům moc nelíbilo a dávali to hlasitě najevo.
Odbočil jsem na zelenou značku, po které jsem vystoupal na Míchovu skálu. Z obou skalních věží jsem měl přes okolní stromy výhled východním směrem, kde se rozlévalo moře mlhy. Protože ale byla i tak vynikající viditelnost, byly jižním směrem v dálce vidět i vrcholky rakouských Alp. Od Míchovy skály jsem pokračoval ve výstupu až na vrchol Javořice (837), kam jsem dorazil chvíli před 16. hodinou. Protože nahoře kromě televizního vysílače nic není, pouze jsem minul pár skupinek turistů a zamířil na jihozápadní úbočí. Sedl jsem si na pařez a asi čtvrt hodiny pozoroval západ slunce nad Šumavou. Kromě toho jsem měl výhled i na jadernou elektrárnu Temelín a vrcholky Novohradských hor. Jakmile slunce zapadlo, vyměnil jsem brýle za čelovku a pokračoval v sestupu.
Když jsem seběhl k obci Světlá, opět jsem měl krásný výhled na moře mlhy jihovýchodním směrem, nad kterým koukaly vrcholky rakouských Alp. Zároveň se díky slabé oblačnosti a barevnému západu neuvěřitelně vybarvila i celá obloha. Stále po zelené značce jsem seběhl do obce Horní Bolíkov, kde už byla opět mlha, proto teplota okamžitě klesla pod bod mrazu. Proběhl jsem obcí Sumrakov i osadou Poldovka, abych se dostal na silnici, po které jsem měl v plánu běžet až do Telče. Nejpříjemnější úsek byl přes obce Velká Lhota, Řečice a Mysletice, protože jsem se nacházel na hranici mlhy a stále tak měl výhled na jasnou, noční oblohu. Jakmile jsem ale odbočil k obci Kostelní Myslová, zahalila mě hustá mlha. A právě v té chvíli mi přišlo upozornění na silnou polární záři, ze které jsem tak neměl vůbec nic. Následovaly obce Myslůvka, Slaviboř i Radkov a v 21. hodin jsem se vrátil do Telče. Proběhl jsem se ještě přes náměstí, ale protože byla mlha, tak z vánoční výzdoby moc vidět nebylo. Nakonec už jsem jen sedl do auta a vyrazil domů do Třebíče.
Když jsem po Vánocích vyrážel na první okruh, vůbec mě nenapadlo, že slunečné počasí vydrží celý následující týden. A protože, čím hezčí je počasí, tím více běhám, za celých 7 dnů jsem naběhal celkem 376 km. Doma jsem tak byl jen kvůli přespání a doplnění energie. Ani si nevzpomínám, kdy naposledy vyšlo na vánoční svátky takhle pěkné, slunečné počasí. A ještě lepší by bylo, kdyby hned v lednu pořádně nasněžilo a začala tím pořádná zima. Také mě fascinovalo, že sval ve stehně, který jsem si natáhl hned první den, se rozhýbal a zregeneroval natolik, že jsem o něm na konci ani nevěděl.
Garmin Connect | Facebook1 - 20 |
1 2 3 ► | 46 |
1 - 20 |
1 2 3 ► | 46 |
SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2025 |